Více než šest stovek lidí si 24. - 26. 04. přijelo zalézt a užít atmosféru RAFIKI PETROHRADSKÉHO PADÁNÍ 2015. Z toho skoro polovina ze zahraničí, celkem se tu sešlo patnáct národů.
Asi každý nadšený pořadatel má těžkou roli utlumit nadšení a vášně po povedené akci. Ale jak to napsat co nejobjektivněji? Začněme třeba čísly: 320 registrovaných (registraci jsme snížili už asi před třemi lety na 300 kaček)
Celkem více než 600 lidí v průběhu víkendu
15 zemí světa
300 nových boulderů
Ceny za 150 tisíc korun
5 soutěží, velká tombola pro každého registrovaného účastníka
Nadšení budiž dále (uměle) tlumeno tím, co třeba nebylo až takové, jako by si člověk přál:
- tragický catering
- pár rozbitých kotníků (můj nejstarší synátor v sádře)
- žula jako obvykle kousala
- očouzená budova v areálu z nevhodně dělaného ohně
- nefungovala jedna elektrocentrála a na jednu bylo noční lezení na hraně
- pár odlomených chytů (opravdu dva)
- vylomená vrátka od lidí, kteří se snažili ušetřit stovku a vloupávali se do areálu
- méně králíků v areálu než jiné roky
- doma mám stále jeden ztracený maglajzák (jinak se vše vrátilo k majitelům)
A teď už ten subjektivní popis, co, jak, kdy, kde. Na „proč“ si musí každý odpovědět sám. Týden po ročníku 2014 jsem se proběhl lesem. Věděl jsem, kam směřuji, ke kdysi Plzeňáky objevené části „V průseku“. Potenciál mě potěšil – jak tohle mohli kluci minout? Na další rok bylo o zábavu postaráno. Občas mě sice zdržely takové nesmysly, jako je Fontainebleau, Červené stěny, Ostaš, Arco…, ale většinu energie jsem nechal v „lese“. Však je to taky vidět třeba na videu „Samota v lese“:
Lidí na práci ubývá, ale rostou noví. Navíc má akce skvělý support od compu, vždyť například první příspěvek na facebooku vidělo po akci za první den 4860 lidí. Moc se omlouvám za svou negramotnost v tomto směru, já jsem holt na to lezení a čištění (omluva patří všem těm čekatelům na přátelství). Na příští rok máme závazek vést si agendu o zničeném matroši, letos tedy jen hrubý odhad: 30 drátěných kartáčů vydřených na kost, na dvě stovky vteřinových lepidel, nějaké ty rukavice, pilky, sekyrky, barvičky a štětečky, jeden borhák, jedna vrcholová kniha a kartuš chemické malty. Krumpáče už nevozíme, kameny tu tak nějak prostě jsou. Dokonce i těch hovadin z nor malých a ještě menší stále ubývá. Atakdálepropánakrále.
Pátek 24. 4.
Lidi jsou tu hrozně brzy, natěšeni na bouldery. Registraci plánovanou na třetí tedy otevíráme skoro o hodinu dříve. Od osmé kameny nasvěcujeme. Jedna centrála nám vypovídá službu, ale druhá se statečně drží a jen občas vyzkouší připravenost účastníků na pobyt v lese za úplné tmy. Hned první den padne jedno 8A a nějaká 7C+. Les a atmosféra v něm však láká i ty nejmenší, kteří toho dne večerníčka nestíhají o nějakých pět hodin. Jsme to ale nezodpovědní rodičové!
Co by se tak asi dělalo jiného, než lezlo, že. A v sedm za zvuku prvních tónu folkového Slunovratu konec oficiálních soutěží a luštění výsledkových listin, zpestřené tradičně tím, že tu se někdo nepodepsal, tu utrhl kus formuláře s přelezenými bouldery….
V čem všem můžete vyhrát? Kdo neví, nechť čte, moudří (i modří) přeskočí.
1. Leze se Rafiki hlavní soutěž. Tři věkové kategorie, dvě pohlaví. Rozhoduje nejtěžší osmička přelezených věcí za pátek a sobotu. Nejtěžším letošním kouskem bylo jedno 8A+. Odměnou nějaké prašule (ale přece vás nebudeme moc kazit), botky, hadry, stany, batohy…. Výsledky všech soutěží Výsledky Rafiki padání 2015 nebo první rychlý článek tady na Lezci z před několika dnů.
2. Leze se vedlejší soutěž: Ocún sběrač. Pouze muž a žena, děti nechť šetří své jemné ručičky. Každý po jedné hezké bouldermatici.
3. Poprvé se lezl Tenaya boulder. Měl dvě varianty, jednu za 6B, jednu za 7B+. Tu za 6B vylezlo 19 lidí, z nich osm vylosovaných si odvezlo nové botky.
4. Tombola – kapitola sama o sobě. Ceny za sto tisíc. Solidní porce.
(aby nám to nějak vycházelo s tím počtem, co píšu výše, jedna soutěž je v neděli a jedna na Lezci už před „padáním“; pak je ještě nutné zmínit půjčování lezeček po celou sobotu od firem Ocún a Tenaya)
Druhá kapelka solidní závar! Megusta mě připravila o zbytek sil, hlasivky a až uvidíte video, i o čest! Kotel, kotel, kotel.
Ranní deštík, chvilka váhání, zda to nezabalíme. Nemůžeme ale přece ty nejmenší připravit o Rock point dětský den! Kameny dosychají, ratolesti si lezou pro trička. Co bychom neudělaly pro děti! Letos jim byl věnován celý jeden pohádkový kámen.
Kdo si chce pustit na dobrou noc a ještě neviděl, zde malá ochutnávka:
Tak hezký den a dobrou noc!
Za realizační tým:
Petr Resch, lezec a ředitel
s pomocí
Karel Hegr – ředitel, fotky, čištění, malování šipek; Petr Resch ml. - lezec; Jindřich Resch - filmy; Milan Zíka – čištění; Michal Mestek – lezec, posel deště, větší část oranžového okruhu; Vašek Sýba – angličtina; Jirka Sika – grafika mapek; Anička Reschová – ubytko na postýlkách a nezdolný a neodolatelný (leč pozor, čerstvě ženatý) Pavel Zvíře Zvěřina – registrace…a ti další na Zemi i kdesi jinde
a s partnery: Rafiki, Ocún, Tenaya, Rock point, Peter Bouldering, Lezec, Montana, Lidé a Hory a Pohora
Jo lepíme chyty, Žihle není zrovna nic moc pevného a každý chyt je vzácný :-) Za ta léta jsme vyzkoušeli ledacos a tohle je nejlépe osvědčené, není to vidět a za chvilku to drží a dá se lézt.
jo, co se týká rychlosti tak fakt nad kyanoakrylát není, a z tý tuby to leze pěkně a dobře se to dávkuje. ale je to pěknej hnus a dlouhodobá trvanlivost taky nic moc a stojí to peníze (dost peněz). kdyby nešlo o vteřiny tak bych šel spíš cestou epoxidu (nenasycený nízkovizkozní) nebo jako kompromis bych volil metylmetakrylát (dentakryl).
Registrace
Metodika
lezec.cz
Více než šest stovek lidí si 24. - 26. 04. přijelo zalézt a užít atmosféru RAFIKI PETROHRADSKÉHO PADÁNÍ 2015. Z toho skoro polovina ze zahraničí, celkem se tu sešlo patnáct národů.
Plně je respektuji