Křest knihy je vždy radostná událost, minimálně pro autora. Když však kniha je skutečným majstr štykem ve své kategorii je nutné to hodně oslavit.
Takováto oslava ku příležitosti vydání knihy Jardy Maršíka s fotografiemi Pavla Žofky „ Lezení v Sasku“ se uskutečnila v Tisé v nově otevřené útulné restauraci a lezecké kavárně Refugio.
Snad jen pro těch několik, kteří tento seriál nezachytili, kniha vznikla z Jardovo článků, které jako seriál publikoval na Lezci po několik let.
Vše bylo do detailu připraveno a Jarda Maršík krátkým úvodem přiblížil program večera a pokynul Žofínovi (Pavel Žofka), aby spustil hudbu a kanonádu dech beroucích fotografií promítaných na plátno.
Brzy jsme pochopili, proč si Jarda vybral pro nafocení lezeckých fotografií o Sasku právě Žofína. Fotografie už tak zajímavým článkům daly nový rozměr, kniha se pak mohla narodit do plné velko-formátové krásy.
Poté k promítacímu plátnu usedla dvojice světlušek, které si Jarda vybral přímo v kruhu rodinném a ve světle čelovek na střídačku jemnými hlásky přečetli jeden ze zatím neznámých příběhů uvedených v knize.
Pak si opět vzal slovo Jarda a začal připomínat velké postavy Saského lezení a děkoval lidem, bez kterých by kniha nemohla vzniknout.
Toto jmenné defilé bylo dlouhé, ale stále se nám zdálo, jakoby chyběl ten nejvýznamnější lezec Saska, který vysbíral téměř většinu těch nejúžasnějších lezeckých směrů na téměř všechny významné stěny v Sasku. Lezec, který se lvím podílem zasloužil o to, že v je Sasko tím, čím je.
A pak to přišlo. Jarda nakonec nám užaslým divákům oznámil, že kmotrem knihy se uvolil být Bernd Arnold, kterého lze s klidným svědomím označit jako největšího Saského lezce (a to ani není potřeba dodávat žijícího).
Atmosféra v Refugiu byla blízko k bodu varu, když se skutečně objevil nenápadný a přesto nepřehlédnutelný drobný mužíček s brejličkami a žebradlem kolem ramen. Křestu se zhostil s naprostou bravurou a bylo na něm znát, že je velmi potěšen. My všichni byli potěšeni také.
Bernd nakonec v krátkém proslovu potvrdil, jak příjemně byl překvapen, tím že ho Jarda oslovil a dodal, že je pozoruhodné, že o oblasti v Německu píše Čech.
Pak došlo k předávání knih zasloužilým. O její vznik se kromě Jardy a Žofína zasloužila i parta lezců zvučných jmen: Prcas, Pavouk, Mára Holeček, Jehla, Piškot atd. a do výčtu jsme se vmáčkli i my editoři lezce Hopík, já a Standa, v což jsme sice tajně doufali, ale netroufali jsme to vyslovit nahlas. Když nám pak byla kniha předána samotným Arnoldem, spolu s opravdu srdečným stiskem ruky, blížila se naše euforie nirváně.
Kromě na Lezci publikovaných dílů, je v knížce několik dalších nových příběhů. A doufám, že neprozrazuji nějaké tajemství, ale a co nevidět se Jarda chystá napsat další díl na Lezce.
Jardo i Žofíne, ještě jednou vám moc děkuju za to, co jste pro nás všechny vytvořili. Čekal jsem knihu formátu A5 s pár fotkama (asi jsem si ani pořádně neuvědomil kolik řádků bylo již o Sasku napsáno), ale to, co s čím jste se vytasili mě opravdu vyrazilo dech. Tenhle skvost se bude v mojí lezecké knihovničce právem vyjímat hned vedle knih Rock Stars a Yosemite.
Samotná akce se mi také strašně líbila, takže musím poděkovat i majitelům Refugia, kteří se o nás perfektně starali a napájeli mě skvěle vychlazeným pivem. Vidět, popovídat a přiťuknout si s tolika legendárními lezci byl pro mě opravdu zážitek. Odchod do auta v šest hodin ráno to jenom potvrzoval.
Souhlasím se všemi chvalozpěvy, opravdu to stálo za to , atmosféra , vřelé přijetí v Refu , zkrátka vše , takže také moc díky. Horší byl návrat po boulderingu v Modřínu k vykradenému autu , ale to je už jiný příběh , spíše to píšu proto , aby si ostatní tam dali pozor.
Snad Vám Jirko nechali zloději alespoň ty památeční knihy podepsané od Bernda.
Knížka bude k mání již brzy. Jak už to bývá, na knize se pracovalo do posledního a trochu opožděného dechu, a tak se její výroba trošičku pozdržela. Na křest nám bylo dodáno pár kousků a zbytek nákladu by měl být k dispozici do konce týdne. Nakladatelství Freytag&Bernd pak bude distribuovat do knihkupectví a předpokládám, že i do outdorových obchodů. Tak ještě chvilku vydržte. O začátku prodeje dáme na Lezci vědět. Osobně se postarám, aby byly k mání i v Refugiu v Tisé, v naší křtitelnici.
Předpokládaná cena se bude blížit k 900 Kč. Není to zrovna málo, ale můžeme za to my s Žofinem. Ve snaze udělat knihu krásnou jsme ji pěchovali a pěchovali, až nám nabobtnala na 336 stran velkého formátu. Mysleli jsme, že by byla škoda knížku šidit, a takhle to tedy dopadlo.
Pokračovat v seriálu na Lezci budu. Přiznám se, že se po té knize trochu propadám do tvůrčí krize, ale na druhou stranu už se mi v hlavě něco rojí. Skončili jsme tu u LIII. dílu. Do knížky jich přibylo ještě šest. Mimo jiné horolezecká pohádka "Legenda o freeturmingu" předčítaná světluškami na křtu anebo rozhovor s Pavoukem, prvním dobyvatelem všech saských věží. Tyto díly zůstanou navždy jen v útrobách knihy. Na Lezci budu pokračovat LX. dílem, který nebude o ničem jiném, než o zákulisí příprav knihy. Předem se za to omlouvám, ale se mnou v této době o jiných věcech není moc řeč. Jestli se ještě jednou podaří vydat nové díly knižně, nevím. Momentálně na to nemám ani pomyšlení. Jsem si ale jistý, že ta úžasná atmosféra, v které jsme knihu připravovali a křtili, se už nikdy nezopakuje. Dali jsme do ní s Žofinem všechno, co v nás bylo, a teď už jen doufáme, že si naše knížka najde své čtenáře.
A ještě pár faktů. Na celkem 336 stranách naleznete kolem 320 barevných fotografií (a 2 černobílé z Pavoukova archívu), 59 textových dílů, úvod autora, fotografa a editorů Lezce, obsah, portréty lezců, kteří se podíleli na přípravě fotek, rozsáhlý slovníček s ilustrativními fotografiemi, podrobné rejstříky cest, věží a osob, přehled literatury, převodní klasifikační tabulku, věnování, slovo závěrem a dvě samolepky s logem knihy. Na zadní předsádce je barevná mapa Saského Švýcarska a na přebalu portréty autorů a citát.
Díky za skvost!!!
Snad to stihne bejt na pultech do Vánoc. Moc bych Vám to přál. Ta kniha si to zaslouží. Nenapadá mě totiž lepší dárek, kterej bych si mohl u stromečku rozbalit :-) .
Velká gratulace!Už se moc těším, až si budu moct počíst - pěkně při skleničce bílýho, kopyta na stole venku chumelenice- motivace jako hrom. Takže Jardo, expresky jsem nerozdal a ze skal nemizím.( Viz náš rozhovor v Arcu teď v září). Berg heil Kolouch
a to jak na knihu, tajne doufame, ze autorsky podepsanou. Mysak se nemuze dockat fotek a ja pribehu, protoze ono uz cist autorovy emaily je kochani pro dusi.
no a pak se tesime, az se tady u nas v Anglosasku (tedy ne Sasku) uvidime a zalezeme.
Jasně, že kritika je zdravá. Ale to by mělo vypadat tak, že vezmeš tu knížku a konkrétně se vyjádříš, co je na ní špatně, co by mělo být jinak a proč... Můžeš přitom srovnávat s jinými podobnými... Pak je to úplně v pořádku.
Kritika nějakého produktu, myšlenky nebo kdoví čeho skrze osobu autora té věci je už pár tisíc let považovaná za nesolidní.
Konečně se mi knížka dostala do ruky a musim říct, že je fakt výborná, dík moc Jardovi. Fotky sou super, tolik známejch tváří a krásnejch cest, opravdový zdroj motivace pro trénink v dlouhých zimních večerech... Prostě perfektní dílko, peněz na pořízení rozhodně nelitujte!!
Slovutný kolego, /míněno samozřejmě profesně, lezecky se netroufám srovnávat/ klobouk dolů. Knihu jsem už stihl koupit na Refugiu a alesponˇ prolistovat a je to fakt pecka.I pro znalé terénu přináší obrazová část nová překvapení a to jsem se ještě nedostal k textu...
Registrace
Metodika
lezec.cz
Křest knihy je vždy radostná událost, minimálně pro autora. Když však kniha je skutečným majstr štykem ve své kategorii je nutné to hodně oslavit.
Refugio: 
Plně je respektuji