Komentáře
Moc pěkná cesta, asi hezčí než Pepek námořník vedle, každopádně má přirozenou linii, která je daná tím, že to byl první průstup stěnou. Je trochu lechtivá, ale o to v ní právě jde. Škoda, že ji trochu zastínily nové vyborhákované cesty vpravo a vlevo (Nautilus a Pepek námořník). Skoro bych řekl, že jejich autorům chybí trocha citu. Dokud byla Genesis ve stěně sama, působila se svými třemi kruhy dost monumentálně (a neměla pokud vím zrovna moc přelezů, člověk se rozmyslel, než si do ní troufl); považoval jsem ji vždycky za krásný a významný výstup. Když vedle ní Burda a Laštovička trochu natlačili zprava i zleva řady borháků, nutně té cestě ublížili. To je podobné, jen o nějaký ten obtížnostní stupeň níž, jako by někdo z každé strany 3m vedle Smyslů zbaveni udělal prvovýstup s borháky po třech metrech: zkazil by tím úplně kouzlo cesty, před kterou kdekdo smeká. Součástí takového výstupu je totiž i pocit, že "není kam utéct" (když můžete udělat úkrok stranou a cvaknout si cizí jištění, je to už úplně něco jiného) a taky to, že nemáte jako na překližce čáru zprava a zleva, která vám předepisuje konkrétní chyty a stupy - musíte si cestu hledat, máte k tomu prostor. Myslím, že by se noví prvovýstupci v takových případech mohli snažit aspoň trochu přizpůsobit "duchu místa" - původní cesty a stěny, když už se k ní chtějí tlačit tak jako tady. To samozřejmě nejde přesně formulovat v pravidlech, je to věc "autorského citu".
Asi to bude vnímáno trošku jako staromilský názor, řady borháků jsou pochopitelně populárnější. Ale popularita (měřená počtem průstupů) není přeci všechno. Je dobře, když jsou ve skalách taky cesty, které vzbuzují respekt: radost, kterou má člověk, když vyleze cestu, do které se musel chvíli odhodlávat, je mnohem větší.
Zapsal: Piškot, 21.07.2004 13:46:31
O morálové cesty pokud vím na písku není nouze. Naopak je dobře, když se občas v pěkných stěnách objeví i něco nevražedného :-)
Zapsal: Vacan, 21.07.2004 16:57:53
No, v Labáku má člověk poslední dobou skoro pocit, že to začíná být naopak. Standardem se tu během posledních pár let staly vyborhákované a relativně (na pískovec) hodně dobře zajištěné cesty. Borháky jsou občas i tam, kde jde dobrá smyčka (což už může být diskutabilní). Prostě dokonalý servis. Rozumím tomu, že to většinu lezců těší.
Nemám nic proti tomu, že takové cesty vznikají. Jen by se mi zdálo hloupé, kdyby vznikaly jenom takové. Znamenalo by to ochuzení. Psychická obtížnost k lezení na písku patří, je součástí obtížnosti cesty. Samozřejmě by bylo stejně blbý, kdyby tu byly naopak jen morálovky nebo přímo vraždy.
Ale k tvojí reakci:
V komentáři mi nevadilo, že vznikly dvě dobře jištěné vyborhákované cesty (zvlášť Nautilus je pěkné lezení), ale že vznikly trochu necitlivě: natlačily se z obou stran na podle mě docela významnou a hodně pěknou starší cestu, které tak dost ublížily. Doufám, že je to z mého prvního komentáře aspoň trochu zřejmé.
Zapsal: Piškot, 23.07.2004 12:43:01
Skoro ve všem s tebou Piškote souhlasím a v tom zbytku ne že bych byl úplně proti. Já osobně jsem si to vyřešil ak, že čím dál častěji jezdím do Saska.Tam něco podobného nehrozí. Člověku padá čelist, když vidí ty monumentální wegy. Věřim, že by vypadaly úplně jinak, kdyby tam byly naflákané borháky. Doufám, že tam provovýstupci budou používat vždy jen kruhy.
Zapsal: Jehla, 23.07.2004 16:40:13
Vyborhákovaná cesta na písku je fajn a každej si ji rád vyleze. Ono se v tom Labáku většinou nic jinýho už ani neleze. Můj názor je, že kruhy po pěti metrech je ideál, přesně podle pravidel a jedno místo po třech metrech bohatě stačí. Poslední dobou se stává, že cesty zkouší na prvnim i ten kdo na ně evidentně nemá a to jen díky dodaným borhákům. Jak to potom vypadá si asi umí každý představit. Na písku by mělo vždy platit, že lezu jen to na co mám. Jaký to byl asi pocit lézt Motolici když nebyli kolem žádný jiný kruhy než ty dva. Dneska je to v rajbasu patnáct metrů nad kruhem o něčem jinym, když se dá kdekoli odbočit do vedlejších vykruhovaných cest. Jen ať borháky přibejvaj ale rozumně a ne do již vylezených cest a bez souhlasu autora.
Zapsal: Ptí, 23.07.2004 19:12:25
Díky za solidaritu, Jehlo.
Sasko už nejmíň od loňska (asi 2 roky mám průvodce) taky dost preferuju. Hlavně proto, že můžu lézt neustále něco nového, neopakuju do omrzení totéž jako třeba v Tisé (s tím že za víkend přidám dvě nové cesty a když se zadaří jedno nové RP...). Už poměrně unavený saský průvodce je pro mě věčná kniha, čtu si v něm dokola před spaním...
Ačkoli pokud jde o "tradičnější charakter" tamního lezení, má-li být člověk realista, nemůže přehlédnout "progresivní tendence" i tam. Takže je i tam už dost běžné lézt "na rybu", jenom k posledním kruhům (ne že bych to taky občas nedělal), hodit si těžkou cestu shora a nacvičovat a nacvičovat... Taky přibývají dodané kruhy tam, kde je k prvnímu originálnímu vysoko (jeden z posledních, co jsem viděl, třeba na Weise Taube tuším na Domspitze v Affech...) -pokroku se holt člověk nevyhne. Ale tam to nekomentuju, cítím se tam pořád spíš jako host, pravidla a úzus jsou věcí místní lezecké komunity... Tenhle "pokrok" je holt asi normální, nejsem zas takový staromilec, abych apriori všechno odmítal, osobně se za klasika nepovažuju (zatím), rád si vylezu i vyborhákované cesty...
V principu by mi borháky (v kontrastu ke kruhům) vlastně vadit ani nemohly. V Labáku jsou často třebas i po 7, 8 metrech, to je přeci jako kruhy... Jaký je rozdíl třeba mezi O sole mio přes borháky a Rodeem přes kruhy hned vedle? Ale funguje u mě něco iracionálního: jakmile vyrážím do vyborhákované cesty, přepnu na jiný režim: něco jako "vápencové lezení". Prostě lezu víc "výkonnostně", "sportovně" (pokud to u mě jde tak nazvat), kdežto kruhy vzbuzují odlišný přístup: víc rozmýšlecí, jemnější. Ale to samozřejmě nemůže být argument proti borhákům. K novým cestám na Kormidelníka bych měl stejné výhrady, i kdyby byly přes kruhy.
Každopádně ale někdy na viděnou v tom Sasku (ačkoli mohou se potkat dvě jehly /jehla a piškot/ v takové hromadě sena jako je Sasko?)
Zapsal: Piškot, 28.07.2004 13:10:06
Souhlasím se zpracováním osobních údajů.
| | Přelezy
 Přidání cesty do deníčku
|
Registrace
Metodika
lezec.cz
1000 Miles Adventure 2024