Wolfgang Ginzel a Adolf Mai, H.Ginzel, G.Ginzel, 4.10.1959
Popis:
Středem údolní stěny spárkami přes 2 K pod střechu nosu ke 3. K. Vpravo stěnou ke koutové spáře na kraji převisu (skoba), tou vzhůru ke 4. K. Vpravo na hranu a spárou k 5. K. Traverz vlevo na SV hranu a podél ní snadno na vrchol.
on to ani nemusi byt kominek, vysoko nad nim je madlo, ale musi byt clovek dlouhy, ja do nej sel napriklad ponekud dosti dynamicky - jen vinou me blbosti, da se to vyresit v pohode.
Jedna z nejvyhlášenějších cest Jizerek. Asi 60m stěna, cesta konstantní obtížnosti, s krásným výhledem (expozicí). V době, kdy jsem ji lezl, tam byly takové staré rezavé skoby, ale zaplaťpánbů za ně. Tenkrát mi dělal problémy hlavně takový převislý komínek...
Jsou tam 2 rezavé skoby, které se používají hlavně při zimních přelezech. Nechápu, který prase tam dalo ty 2 nýty. Když už tam bylo přidáno 5 kruhů, protože cesta byla vylezena v 50letech jenom se skobama a v pohorách. Navíc okolo těch nýtů se dá založit nejmíň 8 tutových frendů a vklíněnců.
Zapsal: Myšák, 20.05.2002 09:40:24
Dve skoby tam nejsou,zustala tam jenom jedna,ta spodni.Druhy nyt je navic spatne umisten,zavadi vpravo z kominku.Fuj a hanba.
Zapsal: konik, 20.05.2002 10:04:24
No ale furt to je lepsi nez ta volná skoba co byla v ty vodorovny sparce a ta byla jeste vic v pravo. Sice ty nejty trochu vic svitej ale zas tam aspon nakou dobu vydrzej. jestli je nekdo nevytluce. Je fakt ze o přejišťování vyznamnejších ale i jinych starých cest by se mělo vice mluvit s lidma co to dělaly popřipadně s tima co v te oblasti lezou a dohodnout se na kompromisu. Jinak fakt nadherná "horská" cesta.
Ty nejty by se vazne mely vytlouct je to klasicka cesta a navic s dnesni technikou(friendy,vklinence,hexi,abalaky)lze nadherne zajistit ani to autori nemeli a navic zadna velka tlama tam nehrozi cau
Krásná vzdušná klasika. Autoři W.Ginzel stř., A.Mai, H.Ginzel, G.Ginzel 1959. Klobouk dolů - tehdy to musela být pecka. Myslím, že by si cesta zasloužila výměnu kruhů za lepené nerezové (nejlépe leptané). Ty současné mají dost tenké kroužky, patrně různý původ a zdá se že některé jsou ve ferofixu. Původní skoby (až na jednu) pochopitelně sebral zub času. Némá smysl nad nimi truchlit. Musely být nebezpečné už po pár letech ve skále. Cesta se dá prakticky celá odjistit vklíněnci nebo uzly takže to není nic akutního.
Ještě si dovolím komentovat délku. Nedávno jsme slaňovali od sl. kruhu těsně pod knížkou. Stěna je velmi pěkná vzdušná a výhledy jsou parádní. 60m dlouhé trochu natažené lano nedosáhlo o 3m na zem. Od slaňáku dolů to je teda max. 35m (ani náhodou udaných 60m).
V oblezu nosu je v současný době už jen ten spodní nýt, místo horního nejtu se daj založit tutový friendy všech velikostí libovolného množství... na slanění stačí 60m lano krásně až k nástupu na centimetr přesně
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Nová cesta
Ano, živě!