Pokušení vylízt ten komín jsem v sobě nosil od té doby,

co jsem začal bydlet na těhlech kolejích. Nápad super, ale ňak sem nenašel lidi co by do toho šli se mnou, tak jsem to nechal plavat…


Komín

Až jedno úterý na boulderu vše změnilo. Tři kamici si tam dohadovali sraz na středu 31.3. v pul 5 pod komínem. Hned sem se toho chyt, domluvil se a na druhý den sem tam byl taky.


Berny u prvního jištění

Začaly první pokusy o nástup, který je asi nejtěžší částí cesty jak psychicky tak fyzicky. První jištění je tak kolem 7m a stěny se lehce solí, takže nic moc pěkného. Po pokusu Vladka, Pécy a mě se do toho opřel Berny, který se s tim moc nesral a první jištění bylo na místě.


Berny zezadu :)

Dal chvíli pauzu a natáhnul to až ke třetí tyči, další část nechal na Pécovi. Ten dal další dvě tyče a poslední dvě měli zbýt na Vladkovi a mě každý po jedný. Vladek vybušil k poslednímu pátýmu jištění, dal oraz, začal stoupat k 6 tyči a když mu chyběl jen kousek k chycení, ujely mu botky a střemhlav svištěl ke čtvrtý tyči.


Péca


Vladek v posledním tažení (těsně před pádem)

Na tý udělal ukázkovej výmyk ještě než se pořádně natáhlo lano. Po spuštění byl ok jen sedřený prsty a co bylo horší natržený vazy v kotníku (což zjistil až po ošetření). Zbytek cesty sem ňak vydusil já. Vladek odfrčel do nemocnice a Péca a Berny vyprusíkovali na vrchol za mnou. A tak jsme dobili K1. Název cesty byl hned jasný a na klasifikaci jsme se taky shodli. Toť konec našeho industriálního počínání.


Vladkův ukázkový výmyk (Vladkova Vomotávka), ještě doteď nám neni moc jasný jak
tohle dokázal :)


Vladkovi prsty po snaze zastavit pád


Jarmila v poslední části


Vrcholové foto, Vladek radši zdrhnul pro fofrklacky:), ale díky mu za nápad a organizaci!

P.S. Prsty už má Vladek zahojený a kotník v dlaze + fofrklacky na 6 týdnu.
      Více fotek na http://www.sweb.cz/wupss