Proteiny:
Předně bych se chtěl omluvit, že jsem se na tak dlouhou dobu odmlčel. Doufám, že už si vždycky trošku času najdu. Tak a teď už se do toho vrhneme po hlavě.

Protein je vlastně jenom trochu lépe vypadající název pro bílkovinu. Nejen pro člověka jsou bílkoviny hlavně základním stavebním kamenem hmoty tkání ( především svaloviny ), ale snadno se stávají i zdrojem energie. Při hladovění jsou proteiny první energetický zdroj po kterém organizmus sáhne. Dostatek bílkovin ( a jejich správné složení ) je důležité pro zachování obranyschopnosti ( imunity ) i krevní srážlivosti. Také enzymy jsou bílkovinné povahy.

V zásadě se jedná o látky rostlinného nebo živočišného původu, které se skládají z tak zvaných aminokyselin. Každá aminokyselina je molekulou obsahující vždy uhlík, aminovou skupinu NH2 a karboxylovou skupinu COOH. Přestože se v přírodě vyskytují stovky aminokyselin ( mohou obsahovat navíc různé prvky v různých kombinacích ), na stavbě proteinů se jich podílí pouze 22. Tyto aminokyseliny dělíme podle toho, zda si je naše tělo umí vyrobit, nebo je musí získat v potravě, na tzv. esenciální ( nepostradatelné ) a neesenciální ( postradatelné ).

                                                                                                                                                                                                                                                                       

A) Esenciální AK	Arginin	[Arg] *
	Histidin	[His] *
	Isoleucin	[Ile]
	Leucin	[Leu]
	Lysin	[Lys]
	Methionin	[Met]
	Phenylalanin	[Phe]
	Threonin	[Thr]
	Tryptofan	[Trp]
	Valin	[Val]

( * His a Arg nejsou zcela esenciální - dospělý člověk je nevyžaduje v takovém množství )

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                           

B) Neesenciální AK	Alanin	[Ala]
	Asparagin	[Asn]
	Asparagová kys.	[Asp]
	Cystein	[Cys]
	Glutamin	[Gln]
	Glutamová kys.	[Glu]
	Glycin	[Gly]
	Hydroxylysin	[Hyl]
	Hydroxyprolin	[Hyp]
	Prolin	[Pro]
	Serin	[Ser]
	Tyrosin	[Tyr]

Pro zdraví a výhledově i život je pro nás nutné přijímat všechny esenciální aminokyseliny. Chybění byť jen jediné má pro organizmus po čase tragické následky a to i u člověka necvičícího, natož u sportovce. Neesenciální AK si dokáže tělo vytvořit z esenciálních, tím více jich však musí být organismu nabídnuto potravou a samozřejmě tato přeměna stojí nějakou energii ve formě ATP. Ideální je přijímat v potravě všech 22 AK ( resp. 20 - Hyp a Hyl se v těle vždy tvoří z Pro a Lys ).

Nejrozšířenější bílkovinou je kolagen, který především tvoří u lezců tolik namáhané a zraňované svalové úpony, šlachy, kloubní pouzdra a vazy. Tato bílkovina je složena především z Gly, Pro a Hyp. Pro tvorbu kolagenu ( hydroxylaci Pro na Hyp ) je bezpodmínečně nutný vit.C  ( dále rozvedu v kapitole o vitamínech ). Kromě AK obsahuje kolagen i některé speciální sacharidy ( glykosaminoglykany ) o kterých jsem se zapoměl zmínit v článku o cukrech. Jen vězte, že nejdůležitější z nich jsou: hyaluronová kys. a chondroitinsulfát, které mohou být součástí některých přípravků k obnově či ochraně kloubů.

Nejvhodnějším zdrojem AK je vaječný bílek ( nebojte se žloutku a jeho cholesterolu - rozvedu příště ). Obsahuje téměř optimální poměry všech AK. Mezi jiné kvalitní zdroje AK patří obecně živočišná bílkovina ( maso, mléko a mléčné výrobky,… ). Rostlinná bílkovina není tak plnohodnotnou potravinou ( s vyjímkou sojových bobů ). Často chybí třeba jen jediná esenciální AK. Např.: pšenice - Lys, kukuřice - Trp, luštěniny - Met, . . .

Z celkového energetického příjmu by měly bílkoviny být asi 1 ( stejně jako sacharidy ), což tvoří kolem 12 - 15% hmotnosti makronutrientů ( asi 60g ) = 0,8g/kg tělesné hmotnosti. To je tzv. optimální denní dávka  ( minimální je 0,4 - 0,6g/kg t.hm. ).  Samozřejmě, že denní dávka bílkovin u zdravého vrcholového sportovce je vyšší. Za škodlivý je považován dlouhodobý příjem nad 1,5g bílkovin na 1kg t.hm. Ten by se měl spolupodílet na vzniku nádorových onemocnění.

Shrnutí závěrem: Bílkoviny jsou látky především stavební. Jejich příjem potravou musí být plnohodnotný v obsahu všech 8-mi ( u dětí 10-ti ) esenciálních AK. Svalovina, hlavní příjemce AK ( nejen u sportovců ) se v případě hladovění stává hlavním zdrojem energie pro ostatní tkáně. Tato energie vzniká odbouráváním a spalováním bílkovin ( resp. AK ). Také šlachy a vazy jsou bílkovinné povahy a k jejich tvorbě a obnově je nutný vit.C. Pro potravu je cennější bílkovina živočišná než rostlinná. Nejideálnější je vaječný bílek. Jako u všeho, i u proteinů existuje příliš vysoká škodlivá dávka.