LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Jasně že mám dobrej štand holka! Jistím tě za pěknej strom (pssst) -eček :)
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Adam Ondra vydává další knihu
Hory byly jejich osudem
Vychází autorizovaná biografie: Adam Ondra - Lezec tělem i duší

Závody
Sambar Kids Cup (14.12)
Maskův Memoriál (14.12)
NahořeBez Boulder Cup (25.12)

Žebříček
Cesty:
1.Ondra 12834
2.Konečný 12665
3.Vopat 11916
Bouldry:
1.Stráník 11653
2.Jungling 11050
3.Stráník 10928
Hory:
1.Zaoral 7676
2.Ondrášek 7313
3.Skopec 7070

Výsledky
Kvalifikace na olympiádu (28.11)
SP v boulderingu Wujiang (CHN) (04.05)
SP v boulderingu Chongqing (CHN) (27.04)

Deníčky
4764 lezců
788636 cest
Nové přelezy:
Working Cl 7c
Third From 8a
El Bufa 7c+/8a
Pipistrell 8A+
Rebel With 7c
S Trny VKů 8B+
Prsty V Oh 8B+
Mandragora 8A+
Paranichit 7a+
La Chevre 8a

Stěny
Rock 'n' Wall - Plzeň
Boulder Bar - Praha 7
Big Wall - Praha 9 - Vysočany

Prodejny
Outdoor Centrum Rock Point Perštýn - Praha 1
LANEX eshop - Bolatice
Outdoor Centrum Rock Point Poříčí - Praha 1

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Aconcagua

Honza Říha (už) na Třetím schodu

small11. prosince 2013  v 15.15  se Honza Říha, Richard Skandera a Viktor Novák  dostali na vrchol  Aconcaguy alpským stylem tzv. Falešnou polskou cestou.*1)
Honza  touto cestou došel na vrchol jako první nevidomý člověk na světě.

Pro světová média to byla záležitost významná. Tiskové konference pořádané 23. 12. 2013
v baru Freeride.cz se účastnili zástupci mexické televize a španělské tiskové agentury.


rozhovor pro mexickou televizi










Richard:
Honza překvapil ohromnou samostatností. Bál jsem se, že se mně bude třeba chytat za batoh, ale nic takového se nestalo. Naopak, několikrát jsem úplně zapomněl, že ho vlastně vedu. Ťukal jsem mu do kamenů, aby věděl, že je před námi  nějaký větší, ale to  bylo všechno. Občas se i stalo, že já jsem zakopnul a Honza podle mého heknutí poznal, že má dát pozor, že se něco děje.
Pomáhal při stavbě stanu, skládal tyčky, došel pro  batohy, chtěl být plnohodnotný člen výpravy a  byl. Lidé, kteří nás cestou potkali, zprvu ani nepoznali, že Honza nevidí.
Celou dobu výstupu na Aconcaguu jsme měli špatné počasí, vichřici, dvě noci a den jsme strávili  v bouři, nahoře řádilo Viento  Blanco.*2) Pouze vrcholový den už asi nahoře uznali, že máme dost a poslali nám nádherné počasí.
Bylo načase, všichni jsme už byli strašně unavení a také nezbytnost stálého soustředění se na hledání nejlepší cesty pro Honzu, nutnost mluvit na něj, i když už člověk neměl sílu téměř ani sám na sebe, nahoře je málo kyslíku, byla náročná. Předtím mně i Honzovi lehce omrznuly nohy,no, měl jsem toho tak akorát plné zuby. Posledních třista metrů byl Honza fakt hotový, měl krizi a musel jsem ho hecovat, aby šel dál. Podařilo se. Ale celkově to celé bylo lehčí než jsem čekal.
Dopředu jsme s Viktorem žádnou dohodu ohledně pečování o Honzu neměli. Šlo jen o větší pozornost v rizikových úsecích, které on sám vyhodnotit nijak nemohl a pokud to bylo nějak na hraně, raději jsme mu nic neřekli, aby se nebál, nezmatkoval.
Nejvíc jsem se o něj musel starat v hotelu při snídani, když  chtěl namazat chleba:-)
Ve stanu přesně věděl, kde co má, na rozdíl od nás. Když jsem ho pozoroval, vždycky šel ve věcech na jistotu, nešátral, nehledal.
Nejsem horolezec, jezdím na snowboardu, tohle pro mě byly první hory. Jel jsem jako navigátor a tak jsem se také snažil fungovat. Říkal jsem si zapnu a půjdu. Víc jsem nečekal.
Překvapil nás těžký nástup, o tom jsme se předtím nikde nic nedočetli. Některá místa byla velmi těžká i pro člověka vidícího, Honza podal parádní výkon.
Laviny nám snad žádné nehrozily, sice nasněžilo třicet čísel, ale vítr všechno odfoukal.
Zranění až na Honzovo lehké pochroumání kolena se nám vyhnula.Překvapila mě jen ta stálá bolest hlavy, výškovku jsme postupně chytnuli všichni už při aklimatizačním výstupu na Cerro del Plata*3), ale mně se bolest hlavy držela celou dobu, což jsem nechápal, protože předtím jsem se patnáct let pohyboval v Americe, v Alpách ve výškách přes tři tisíce metrů..., pravda, ne v posledním roce.
Honzu znám už několik let, ale na horách jsem s ním byl poprvé, krátce před odjezdem, na Dachsteinu, abych vůbec věděl, do čeho jdu a musím říci, že od té doby jsem byl jen příjemně překvapován.
Po návratu z Aconcaguy  do Mendosy jsme dva dny leželi v hotelu, odpočívali a jedli. Předtím jsme byli třináct dní jen na musli tyčinkách a čínských polívkách, trpěl jsem hlady:-)
Pak jsme jeli na dva dny do Chile, Honza u moře  nikdy nebyl, tak jsme ho tam chtěli vzít, ale bylo zrovna špatné počasí, 16°C, nekoupali jsme se , nikomu se do studena už nechtělo.
U teplých pramenů v sedla Puente de Inca, známého místa, které patřilo Inkům a proslulo travertinovým mostem s teplými prameny, ve kterých se dá koupat, jsme nebyli, měli zavřeno, proč, to nevíme.
Celý pobyt v Argentině byl fajn, jen poslední den, chvíli před odjezdem do Buenos Aires,
v Mendose, během čtyr vteřin nepozornosti,  mi ukradli batoh. Přišel jsem o veškerou výbavu včetně snímků a natočených záběrů z vrcholu a osobní věci.
Pobyt v horách s Honzou mi dal jasnější informaci, že i lidi s handicapem jsou schopní  téměř stoprocentně fungovat, když chtějí. Ale je fakt, že Honza je v tomto dost unikátní ve srovnání
s ostatními slepými, které znám. Nenosí hůlku, tmavé brýle, jezdí metrem, dojíždí do práce
ze Skalice, roznáší poštu...
Mám nového kamaráda a jsem za to rád.







*1)
Z údolí Vacas do tábora Plaza Argentina umístěném východně od hory. Další postup je stoupání Polským ledovcem z východní strany až na severní žebro nacházející se pod táborem Independencia. Přes ledovec kluci nešli, zahnuli pod ním na Normálku, kterou se dostali na vrchol.
*2)
Viento Blanco je zde známý úkaz. V Tichém oceánu se vypařuje velká vodní masa a sráží se nad Aconcaguou s horkým vzduchem z pamp, z druhé strany masivu And. Jedná se o podobný princip jako u tornáda, kterému se Viento Blanco podobá. Mračna se hromadí kolem vrcholu a začnou rotovat obrovskou rychlostí (až 200 km/h) a dále na sebe natahují další oblačnost. Tento větrný vír, ve kterém zároveň prudce klesá teplota, může trvat hodiny ale i dny.
*3)
Na vrchol nevylezli, dosažená výška cca 5 300 m n. m., kvůli špatnému počasí nebylo možné pokračovat dál.


















Viktor:
Zažili jsme tam spolu docela zajímavé dobrodružství.Já a Richard jsme byli navigátoři a dohromady všichni tři šéfové.
Honzův projekt Schody do nebe nebo-li vylézt na nejvyšší vrcholy všech sedmi kontinentů se daří - nejvyšší horu Evropy, Elbrus , Afriky, Kilimandžáro a Jižní Ameriky, Aconcaguu už má vylezené, další ho čekají.
Bylo to vlastně takové obejití hory, vyšli jsme z údolí Vacas na vrchol, vrátili se do údolí Horcones.
Na vrchol jsme vyrazili ve čtyři hodiny ráno, resp. ve čtyři jsme se vzbudili, museli jsme udělat vodu, vycházeli jsme v šest. Na vrchol jsme ten den došli první, mysleli jsme si, že budeme jediní, ale cestou zpět jsme potkali tříčlennou skupinu, která tam zřejmě dorazila také.
Samotný výstup i s cestou dolu trval asi dvanáct hodin. Včetně pauzy na masírování omrzlých prstů.
Když to srovnám s Kilimandžárem, kde jsem s Honzou také byl a dost jsme si na terén stěžovali, tak tohle bylo mnohem těžší. Cesta přes údolí Vacas není zase tak oblíbená pro turisty, kteří chtějí na vrchol, navíc to bylo na začátku sezony, takže nebyla vůbec prošlapaná. Museli jsme si cestu hledat sami podle toho jak zhruba psala mapa, ale  přes zimu tají  ledy a mění se i koryto řeky, kterým se docela dlouho jde a najít v tom cestu pro Honzu bylo těžké. Když jsme lepší cestu nenašli, musel jít přes kameny, přes který i člověk, který vidí, jde dost špatně. Honzu to dost vyčerpávalo. Když jsem načítal cestu z knížek aj., nikde nebylo uváděno, že je to tak složitý, všude byly fotografie vyšlapaných cestiček, takže jsem si říkal, že to bude super terén a ono to tak nebylo. Obdivuju Honzu, že to dal. A Ríša, když jsme lezli na vrchol, se zakousl a Honzu do vrcholu hnal, resp. hecoval a usměrňoval ho, aby mu vydržely síly a myslím, že pro Ríšu byl vrcholovej den hodně náročnej právě tou navigací Honzy, kterou ho tam vlastně vytáhl. Pro toho,  kdo nevidí ,i vrcholových pár metrů, když netuší, co ho čeká, šutry, kdy uděláte dva kroky a tři se sesunete sutí dolů, je hodně těžký výstup.  Tam si asi Honza sáhl na dno.
Přes den, kdy jsme nemohli kvůli počasí vytáhnout paty ze stanu, jsme poslouchali různý anekdoty, Horníčka, Menšíka a jedinou kapelu, kterou jsme s sebou měli - Massive Attack, tím  jsme tu depresi ještě umocňovali. Honza nic neviděl, my jsme měli zavřený oči, takže jsme taky nic neviděli a bylo to  fajn.









"Je to jako když sedíš v noci venku u táboráku, hřeješ si ruce  a  všude kolem je zima."
Takhle kluci popisovali Honzovi  scenérii nad horami, večer před výstupovým dnem...


Honza:
Asi jsem měl  o kluky trochu strach.  Vnímal jsem, že můžu jít díky nim, navigovali mě, klepali hůlkama, hledali a popisovali cestu. Takže byla to určitá moje vnitřní zodpovědnost za ně, aby se jim - právě díky mně - něco nestalo.
Celá  cesta pro mě byla dost náročná, hlavně ty kamenitý úseky. Když si člověk nevidí pod nohy, dost  ho to vyčerpává. Díky klukům jsem to zvládnul. Samozřejmě jsem věděl, že jdu do hor a nebude to žádná procházka po chodníku. Lehký to nebylo  nahoře v suti ani dole, kde bylo třeba přeskočit potůčky a  brodit řeku. Mohli jsme si převoz řeky zaplatit, ale my jsme si zuli boty a tu 3°C studenou řeku jsme si po ránu dali.
Od Kilimandžára jsem asi pět let sháněl peníze na další cestu, ale když jsem někam napsal, buď neodepsali vůbec nebo napsali, že ne nebo napsali, že ano, ale pouze, když  to vylezeme. A to se zaručit nedá. Nadační fond Vectra nic takového nepožadoval a za to jim veliké díky.
Všem bych rád vzkázal, aby se nebáli lidi s handicapem zapojit do více či méně běžných činností, radostí a dobrodružství. Handicap není tak limitující jak se mnohým může zdát. Limitem je strach něco zkusit. Tak ho nemějte.





















táta Říha:
Mně v první chvíli, když Honza začal plánovat další cestu, ani nepřišlo, začít se bát. Manželka to nesla hůř, ale co můžeme dělat, nic, musíme se s tím smířit. Je pravda, že když přišel s jasnější informací, že už dostali dotace, finance a doopravdy pojedou, byly ty pocity těžší. Předtím jsme si pořád říkali, dobrý, nemají peníze, nikam nepojedou.
Pět neděl je dlouho, po návratu je radost hodně znát.
Hrdost na syna před strachem nepřevládá, ale hrdej na něj sem, to jo. Ani ne tak proto, že umí vylézt nahoru, ale pro to, že nesedí doma, bojuje s handicapem..., vlastně už od školky.

mamka Říhová:
Když Honza přišel s tím, že mu vyšly peníze na cestu, měla jsem radost i strach, protože přeci jen čím je to výš, tím je to horší. Z Honzovo samostatnosti mám radost a věřím mu. Pod dohledem být nechce a je to dobře.
Do nového roku mu přeji úspěšně zdolané další hory, které si vysnil, přestože se moc bojím a také  životní lásku, aby nebyl sám.




Za finanční  podporu a materiální výbavu Honza, Richard a Viktor děkují nadačnímu fondu  Vectra,  firmám The North Face, Doldy, Ocún, Rock Pillars, Moose a Goalzero.






Bílá stráž na Schodech do nebe

... a pro ty, kteří rádi čtou i mezi řádky (třeba v BC) doporučení pro dlouhé zimní večery, vědeckofantastický román Roberta A. Heinleina Měsíc je drsná milenka, Aconcagua je v něm zmíněna.






Petra Michvocíková   [úpravy] 08:21 30.12.2013Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 graulace veliká;)11:12:07 30.12.2013
ad Puente Inca: termály jsou zavřený už několik let, při poslední návštěvě se místní tvářili, že se s otvíráním poněkud nepočítá...
Hankaodpovědět 

 Cerro Plata12:03:34 30.12.2013
Buďte rádi že jste měli na Cerro Plata špatný počasí, protože ten závěr je zkouška vaší vůle. Závěrečných asi 300 výškových je nekonečnejch. Vrchol nad váma, jde se cikcak nahoru, neubývá to....
Závidím počasí při vrcholovém dni na Acg, nám se v devět zatáhlo, začalo lehce sněžit a přestalo až večer. Takže nahoře viditelnost 20 metrů....

A Honzovi gratuluju!
Ivan Zerzánekodpovědět 

 Woow12:36:03 30.12.2013
Gratulace, jen tak dále!
Martinodpovědět 

 gratulace23:28:54 30.12.2013
pecka..hrozne hezky se neco takovyho cte,uplne to pohladilo srdce :)
michalodpovědět 
 Re: gratulace11:56:40 02.01.2014
Taky se připojuji, pěkné zážitky a dobře napsaný ;)
 martanodpovědět 

 Pařba v Mendose10:30:48 31.12.2013
Ukradenej batoh včetně snímků a videí je jen kamufláž dlouhodobého pobytu v Mendose s roštěnkama na klíně, žejo?! A vrcholový foto je jasnej photoshop.

Humor na chvilku stranou - velká gratulace všem třem a hodně štěstí na dalších vrcholech.

PS: Honza u moře už byl a dokonce i lezl ;)
wlčiceodpovědět 
 Re: Pařba v Mendose23:35:22 31.12.2013
To je jasný,ale zůstalo nám alespoň dost zážitků u lomo$
:)
odpovědět 

 Gratulace!19:42:26 01.01.2014
Super počin, držím palce, ať se zdaří i ostatní vysněné výstupy!
Sámoodpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu

MFOF

 Foto dne:
Zum Waldcafe
Zum Waldcafe, 8-
 Databáze cest:
Všechny cesty (139906)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Wetterstoanerweg 6 Zugspitze
Südgrat 5- Mieminger Kette
Alte Westwand 5 Höllental
Third From Left 8a Roquebrune-Cap-Martin
Pod Stropíkem 4+ Mlýnský Vrch
Nově komentované:
Alte Westwand 5 Höllental
Cítím Dálky 7A Sloup
Cítím Dálky 7A Sloup
Igel 7b+ Leonidio
Pravé Křídlo 4 Divoká Šárka

 Nově v diskusi:
Re: Foto dne | Re: FIVE–TEN–STEALTH C4 | Re: FIVE–TEN–STEALTH C4 | Re: FIVE–TEN–STEALTH C4 | Re: Foto dne | Re: Foto dne | Foto dne | Re: FIVE–TEN–STEALTH C4 | Re: zatizeni lokte shyby x visy | Re: FIVE–TEN–STEALTH C4 |

 Nové komentáře:
Re: Kecy v kleci Uraci | Re: Špek | Re: pěkný | Re: Jedna rada | Re: Špek | Je to levny... | Re: Dirka | Kecy v kleci Uraci | Re: Jedna rada | Re: goo! |

 Kde to vře:
Tréninkový seminář s Adamem Ondrou (84)
Film Od palice k vrtu s Petrem "Špekem" Slaninou volně online (56)
Adam Ondra: Road to Tokyo # 43 (31)
Podzim v Geyikbayiri (29)
Petice proti stavbě zimního rezortu na ledovci Pitztal-Ötztal (22)
Legacy 9a/5.14d (21)
Smrt ukrajinských horolezců v Tatrách (14)
Drytool Cup Brno 2019 (6)
Přijeďte lézt na východní Krétu (5)
MČR v lezení na rychlost vyhráli Jan Kříž a Hana Křížová (4)

 Nově v inzerci:
Statická a dynamická lana | NEWTON EASAY FIT | GRIGRI 2 | Scarpa Kinesis Pro GTX 61000/201 | Scarpa Kinesis Pro GTX 61000/201 | Bunda Millet Pierra ment | Bunda Tilak Spike | sklialp boty BD Prime 27 | Kalhoty ORTOVOX Ortler 3L | Bunda ORTOVOX Ortler 3 L |

 Anketa:
Zamýšlíte se při lezení/jištění nad zodpovědností před zákonem?
 neřeším to 
 996 
 stará se hlavně, kdo leze 
 492 
 50:50 zodpovědnost 
 605 
 stará se hlavně, kdo jistí 
 497 
 nestarám se, jsem pojištěný 
 528 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.