LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Climb now, work later ;)
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Hory byly jejich osudem
Vychází autorizovaná biografie: Adam Ondra - Lezec tělem i duší
Nový průvodce Jižní Moravy

Závody
2. bouldr kolotoč (22.11)
Pivní boulderové závody (23.11)
Jeseník CUP 2019 (23.11)

Žebříček
Cesty:
17."Fido" 10706
18.Šindel 10703
19.Mrázek 10638
Bouldry:
17.Novák 9778
18.Pelikán 9525
19.Hapala 9475
Hory:
15.Bernard 3207
16.Mareček 3182
17.Klimešová 2857

Výsledky
SP v boulderingu Wujiang (CHN) (04.05)
SP v boulderingu Chongqing (CHN) (27.04)
SP v boulderingu Moskva (13.04)

Deníčky
4758 lezců
786832 cest
Nové přelezy:
Erademaggi 8a
Ballo Erot 7b+
Cantalobos 7b
Revuelta E 7b+
Entre Dos 8a
Intensitos 8B
Intensito 8A+/8B
Nunavut 8C
Pučmeloun 8B+
Scylla 7c

Stěny
Boulder bar Točna - Jihlava
Big Wall - Praha 9 - Vysočany
Lezecké centrum SmíchOFF - Praha 5

Prodejny
Outdoor Centrum Rock Point Perštýn - Praha 1
LANEX eshop - Bolatice
Outdoor Centrum Rock Point Poříčí - Praha 1

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Zimní radovánky na Glockneru

Sedím v klasické páteční sestavě v hospodě u pivka a přemýšlím, co s víkendem…

proč jsme sakra nejeli někam do kopců, když je tam tak krásně??!! O víkendu se jedeme alespoň po páteční kalbě vyléčit na Domoradky a něco přehákovat, v pondělí pak zase do pracovního kolotoče…takhle to fakt dál nejde…u piva jsou plány na zimní lezení tak smělý, ale skutek utek! Ve středu se tradičně v práci kochám pohledy na zimní Alpy alespoň přes webkamery…hroznej způsob onanie „kopcůchtivých pracujících“…hele, je tam zase plech, ještě kouknu na synoptickou mapku…tlaková výše jak prase…takovejch hektopascalůůůů…dovču na pondělí mi přiklepli, tak hned volám Jardovi a Kubovi. Oba jedou, fantazie, třeba konečně něco přelezeme…
Vyrážíme v pátek v šest večer směr Grossglockner. Původní plán pokusit se podruhé o Pallaviciniho nám hatí závora a dvacet čísel sněhu na Glocknerstrasse, takže najíždíme plán B a jedeme pod Glockner od jihu s tím, že něco pokusíme od chaty Stüdlhütte. K Lucknerhausu dorážíme někdy v jednu v noci, je kosa jako blázen. Po parkovišti jsou poházení spící skopčáci v obrovských péřácích…já smutně vybaluji svýho pět let starýho thinzulejta a s vidinou brzkého svítání zalézám spát do auta. Jarda s Okubem jsou tvrdí hoši a uléhají vedle auta….brrr.
Noc není nakonec tak zlá, probouzím se tak v šest se zmrzlýma nohama, kluci se probouzí chvíli po mě, prý se vychrupli na pohodu.


Ráno je pěkná kosa…


Je nádherně, hektopascaly nezklamaly…pomalu se rozehříváme, balíme a asi v deset vyrážíme směr Stüdlhütte. Sněhu je tak akorát, jde se dobře a stopa je prošláplá. Otvírají se nám první panorámata…no to je paráda!

Počasí je jak na jaře


Asi po hodince jsme konečně na slunci, všechno svlékáme, hned je tak o 15° víc. Plážák Jarda jde dokonce do trenýrek, asi čeká na hütte zájezd volejbalistek…syčák. Cesta ubíhá rychle, slunce smaží, sněhu přibývá, panorámata jsou lepčí a lepčí…



Za chíli jsme u chaty


Po třech hodinách jsme u chajdy. Otevírá se nám pohled na západ a jih, jsou vidět Dolomity, Zillertálky, …snad až na kraj světa.



To jsou ale panorááámata




Celé odpoledne vegetíme na sluníčku, baštíme, vyhříváme se na slunci a plánujeme tůru na zítra.


Pohoda na sluníčku


Rozhodujeme se pro kombinovanou tůru – nejprve firnovým žlábkem do sedla mezi Glocknerwand a Glockner a potom trojkovým hřebínkem na vršek, sestup pak normálkou přes Adlersruhe.
Západ slunce je fantastickej, tak sytě modrou oblohu jsme nikdo dlouho neviděli.


Slunce zapadá…


Teplota však rychle klesá a my se jdeme ubytovat do winterraumíku, kde už bydlí partička Maďarů a mladý pár místních. Zimní útulna je fakt útulná…dole je vytápěná společenská místnost, nahoře noclehárna. K večeři máme zapečené jáhle ( nebo jak se to jmenuje ) od Kubíkovo Zůzy. Šéfkuchař Jarda řádně podlejvá, aby se nám to nepřipálilo…takže je z toho fajn kašička…jó Jarda, ať vaří, co vaří, vždycky je z toho kaše! Nic naplat, napápli jsme se parádnicky a v sedm zalehli. Budíka máme na půl čtvrtou, to abychom nebyli přespalí a malátní, jak by řekl Ušák…
Ráno nás bohužel nebudí budík, ale ostatní, kteří vstávají a jdou na tůru. Není totiž půl čtvrtý, ale půl šestý…zaspali jsme…budeme mít zkluz a k tomu ještě budeme přespalí a malátní…no tak to je v pytli!!! Rychle balíme, snídáme každý po svým, já špinavou vodu z kýblu a galusku…kluci čajdu a nějaký supr energický sušenko-perníčky, prý energie na celý den. Vyrážíme standartně jako poslední, děs běs. Je ještě tma tmoucí, my stoupáme hned od chaty do solidního hanku, o zahřátí není nouze. Za chvíli jsme na ledovci.

Konečně se rozednilo…


Pár lidí vidíme pod Stüdlgratem, ostatní jdou na normálku. My pokračujeme pod „náš“ žlábek kolem nástupu Stüdlgratu. Cesta ubíhá pomalu, sníh moc nenese. Pod nástupem stojíme asi v osm místo plánované půl sedmé. Trochu fouká a je zima. Bereme si sedáky, připravujeme vše ostatní. Okubovi je nějak bídně, bolí ho hlava, nožky mu prý neslouží. Rozhoduje se vrátit se na chatu. Je mi ho líto. Beru od něj lano a vařič, loučíme se a jdu dohnat Jardu, který má už za sebou první metry žlábku.
Za chvíli jsem u něj a pokračujeme společně. Chvílemi je firn naprosto dokonalý, jen na přední hroty, chvílemi na špičku boty. Jde to dobře.

Spodní partie žlábku


V průvodci udávaný sklon 35° je jako vždy čistě orientační, odhadujeme to na poctivých 50°. Rychle nabíráme expozici, řetízek stop, kterým jsme přišli pod nástup, se zmenšuje. Nálada je dobrá, počasí fantastický, co víc si přát. Po cca dvou hodinách jsme těsně pod sedlem. Tam se terén rapidně mění. Sklon je stejný, jen ten podklad... Lezeme po duté přemrzlé desce, pod kterou je prašan a volné kameny. Celé to parádnicky duní. Ani nedýcháme s představou, že to s námi celé ujede do údolí o tři sta metrů níž… Posledních 50m nám zabralo v tomhle terénu snad hodinu.
Jsme na sedle! Sluníčko pere, otevírá se nám úžasnej pohled na severovýchod. Dachstein, Totes, vše máme krásně na dlani…bez oparu…fantastickej zimní aussicht!

Výhledy nemají chybu


Něco málo pojíme, popijeme a pofotíme. Čeká nás ale ještě druhé dějství dnešní tůry. Náš SZ hřeben vypadá impozantně a hlavně odmítavě. Celý obalený sněhem a ledem trčí mezi severní a jižní stěnou Glockneru v obrovský expozici. Nějak mě z toho svírá v krku, jo a taky někde jinde…Navrhuji Jardovi post prvolezce, ten to klasicky přijímá s šibalským úsměvem a vděkem. Navazujeme se, bereme pár karabin, stoperů a friendů, co jsme vzali.
Nejprve nás čeká ostrý sněhový hřebínek. Jarda jde po jižní straně, kudy jsme přilezli. Ujde pár metrů a „křuch“…sveze se půl metru s deskou, která se mu utrhla pod nohama. Ještě že se to sním zastavilo…rychle docupitá zpět ke mně. Dělám štand na snad tutovým hrotu a volíme systém „jeden na severu-druhý na jihu“. Jarda traverzuje hřebínek po strmé severní straně. Když dojde lano, ruším se, Jarda přechází na jižní stranu hřebene a já zase traverzuji po té severní…chvíli na sever…chvíli na jih – jak v Cimrmanovi. Sněhový hřebínek končí tak patnácti metrovým strmým výšvihem, pak už je skála. Marně se snažím zaštandovat ve sněhové kotvě, ale na rovině to fakt moc nejde…Stavím se teda na jižní stranu a Jarda pokračuje výšvihem na severu…expozice jak prase. Konečně dává první kloudné jištění do vyledněné spáry a o kousek výš štanduje na vrcholu malé, tak čtyřmetrové věžičky. Dolézám k němu a hned pokračujeme.
Hřeben vypadá opravdu divoce. Začínáme pikantním slezem pod věžičku, pak následují traverzy v severní stěně nad propastí v labilním prašanu a chrši. Někde je hřeben v krátkém úseku široký tak půl metru a já s očima na vrch hlavy vrávorám mezi severem a jihem a bojuju s rovnováhou a ujíždějícím sněhem pod nohama, abych nejebnul. Dvakrát štandujeme v nýtu stříbrňáku, jinak ve smyčkách.

Pohled zpět na část hřebenu a S-stěnu Glocknerwandu


Lezeme délku za délkou, padesát metrů natahujeme jen jednou, jinak tak pětadvacet. Lano by jinak hrozně dřelo. Hřeben je opravdu vzdušný, někde metr široký, zasněžený a nezajistitelný. Snad v každé délce koumám, jestli spadnu na sever nebo na jih, až mi ten prašan pod nohama ujede…Lezu na druhým a bobky mám, jak na opačným konci lana, tady je to skoro jedno.
Na každým štandu pozoruju slunce, jak pomalu klesá. Lezeme pomalu, ale v tomhle terénu to snad ani rychleji nejde. Jestli nás chytne tma na hřebenu, strávíme noc ve stoje…musíme to prostě stihnout na vršek. Pak to snad sestoupíme, cestu znám z loňska. Jarda valí, co může. Slunce už zapadlo a začínám na štandu pěkně kosit….jó tak to je ten zimní alpinismus. Mám toho už dost, jak fyzicky, tak psychicky. Jarouš vymotává celou délku, nevidím na něj…co tam dělá tak dlouho…….“nemááám štááánd, musíme souběžněéé!!!“ slyším Jardu z hora….“no to si snad dělá prdel“, pomyslím si…a zruším se. Nohy mám ze štandu úplně dřevěný, čekám, až se trochu napne lano a nastupuju do nepříjemného traverzu. Pod nohama mi ujíždí prašan, zmrzlýma rukama tápu ve sněhu a hledám oporu…cepín do supr spárky, levou ruku po loket do prašanu a vzlínám koutkem nad traverzem…hlavně nejebnout. Hypnotizuju frienda dva metry nade mnou…uuuf, už jsem u něj, držím se ho a čekám, až Jarda popoleze a nebudu mít pod nohama ten dvoumetrovej pytel lana. Začíná se rychle šeřit…..lano se napíná, dokonce i červenej pramen, nojó, to má Jarouš štand!!! Super, valím, co mi zbytek sil stačí, funím jak lokomotiva. Ten pašák to natáhnul skoro až na vršek…dolézám posledních pár metrů a dobírám Jardu k vrcholovému kříži. Máme to za sebou, je skoro tma…podáváme si ruce, cítím obrovskou úlevu, že jsme nahoře. Děláme rychle fotku vrcholovku. Ani nedávám tradiční vrcholový cigárko, musíme rychle dolů z vrcholový hlavy, než se setmí úplně…

Už za tmy na vršku


Navazujeme se, mezi sebou necháváme pět metrů a mastíme dolů…no, mastíme…já spíš vrávorám, jak jsem vysílenej. Údolí pod námi se už dávno rozsvítila a my klopýtáme ve tmě v té obrovské expozici, kterou vrchol Glockneru nabízí. Naštěstí bylo dnes na vršku pár „normálkařů“, takže cesta je prošláplá a hlavně jsou vydupaný zmrzlý schody, po kterých se dá solidně sestupovat. Na Malém Glockneru se stmívá už úplně. Vytahujeme čelovky a hledáme železné tyče na slanění….támhle je jedna, jedu dolů jako první. Hrozně se motá lano. Trvá snad půl hodiny, než to rozuzluju, hrůza. Mám další tyč a Jarda jede za mnou. Hned pokračuje dál, tápeme, jestli teď jet rovně nebo doleva…všude to v tý tmě vypadá stejně. Jarda naštěstí nachází stopy a pokračuje nakonec doleva na další štand. Je mi strašná kosa… sjíždím k Jardovi. Vypadá to tak ještě na jedno slanění a jsme na ledovci. To už snad zmáknem. Stahujeme lano a ejhle…ani se nehne. Seklo se někde nahoře ve tmě. Dost dobře už nejsem schopen cokoliv dělat, jsem ouplně hotovej…snad to Jarda vycuká. Leze nahoru lano vysvobodit…za chvíli je zpátky u mě, stáhne dva metry a lano se zase rafne…takhle se to opakuje třikrát…Jarda pendluje dvacet metrů nahoru a dolů, já pomalu promrzám na štandu, snažím se trochu zahřát pohybem, ale už to není nic platný, chce se mi spát…Snad po hodině Jarda lano stahuje a připravujeme snad poslední slanění. Postupně sjíždíme na ledovec, motáme špagáty a sestupujeme na Adlersruhe…snad se tam dám nějak do kupy. U chaty jsme za chvilku. Jsem v notně zuboženém stavu, sotva motám nohama…mám dost! Jarouš je na tom líp, tak se o mě když tak postará…že jo! Schováváme se do závětří za chatu, pořádně se oblékáme a dopíjíme poslední zbytky čaje. Lehce přebalujeme bágly a valíme dolů na ledovec. Čeká nás ještě tak dvouhodinový pochod. Trochu jsem se zaplaťpánbůh srovnal, takže jsme na ledovci coby dup. Tam už se ale zase sotva vleču, odpočíváme snad každých sto metrů. Nemůžu popadnout dech, nohy už taky nechtějí sloužit…ještě tak kiláček a musíme být na chatě…je to nekonečný…sto metrů…zastavit, rozdejchat…zase sto metrů…už je tušit silueta chaty…ještě kousek a podáváme si s Jardou ruku podruhé...tak jsme to zmákli. Po čtrnácti hodinách jsme zpátky, byl to dlouhej den.
Ve winterraumíku se svítí….“ještě nespí!“…Okub vykukuje nevěřícně z okna a oslňuje nás čelovkou. Tváří se, jako by viděl dva přízraky. Sundavá mi mačky…do schodů snad vyjdu sám…evidentně rád nás vidí. Čekal prý, že přijdeme až zítra, když jsme se do tmy nevraceli. Kuba se o nás stará snad líp než naše maminy, lije do nás litry čaje, tangu a všeho možného. Uvařil nám na přívítanou delikátní polívku…dám si ale dvě lžíce a nemůžu…musím počkat. Teď bych jí vrátil zpátky. Klábosíme do noci. My vypravujeme o zážitcích z tůry, Kuba o všech možných scénářích, co se mu honily hlavou. Kolem půlnoci konečně usínáme, spokojení a s plnýma bachorama, nakonec jsem tu Kubovo dobrotu do sebe dostal.
Vstáváme zase za tmy, jsme už z toho nějaký zmagořelí. Dáváme si vydatnou snídani, vegetíme a pokračujeme v klábosení.


Ranní pohoda na winterraumu


Kolem deváté uklízíme naší útulnu, balíme a scházíme do údolí…poslední společná fotka v pozadí s vylezeným kopcem a hurá domů…konečně s nějakým „zimním úspěchem…“

My tři a kopec



RESUMÉ:
Termín akce: 10. – 13. 12. 2004
Účastníci: Okub, Jarda a Kleboň
Přelezená cesta: kombinace Gröger-Rinne ( 50°/320m ) + Oberer Nordwestgrat ( 3/140m )


Trasa výstupu

Kleboň   [úpravy] 13:23 31.12.2004Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 pekne..11:14:21 01.01.2005
Moc pekny clanek a fotky.To jste si to pekne uzili,az vam trochu zavidim :-)
konikodpovědět 

 Další závodník vo laso14:57:12 01.01.2005
vystartoval a ne špatně. Pěkný fotky, autentický příběh ze života.
Díky, Kleboni.
Petr Jandíkodpovědět 

 Šlaka17:27:40 01.01.2005
Šlaka. Tuna za oknem prší a já jdu zejtra do práce. Mám alespoň téma na snění. Pěknej článeček-fakt!
Himbajzodpovědět 

 Super Akce17:52:46 01.01.2005
Je to nádhera co více dodat.
Heenaodpovědět 

 Pekny00:15:59 02.01.2005
Parada, pasaci :) jen jeden dotaz, proc jste nezustali na Adlersruhe ? tam je taky winterraum, ne ?
SpiderCzodpovědět 
 Re: Pekny13:28:30 02.01.2005
Tam hrozně kouřej kamna...
Zdenekodpovědět 
  Re: Pekny13:32:52 02.01.2005
Podle me je zimni kutloch od teto zimy na Adleru uzavreny. Pry kvuli tomu ze tam neni zachod a pak to tam vypada...
Joseodpovědět 
   Re: Pekny06:52:50 03.01.2005
Jo, jo, winterraum na Adlersruhe je letos uzavreny, pry kvuli bordelu, co tam lidi nechavaji...
Kleboňodpovědět 
    Re: Pekny08:31:44 03.01.2005
V zimních podmínkách dost dobrej supr výkon.
Tomasodpovědět 
     Re: Pekny13:43:34 04.01.2005
moc pěkný článek Kleboni.
Bártodpovědět 

 chata08:28:02 02.01.2005
Slo by napsat kolik euro stoji noc na te chate.Diky
bazodpovědět 
 Re: chata13:53:30 03.01.2005
Raum stoji cca 6 ecek s Alpenvereinem, jestli si dobre pamatuju, jo a pak cce 2 ecka za otop. Takhle nejak to bylo...
Kleboňodpovědět 
 Re: chata16:07:50 03.01.2005
ale jinak bez clenstvi v OEAV tusim asi 15 euro
odpovědět 
 Re: chata15:15:39 04.01.2005
Pro členy 7
lisakodpovědět 

 webove stranky10:46:12 04.01.2005
mohl by mi nekdo poradit dobre stranky (ne v nemcine) kde se da najit predpoved pocasi na grossglockner. diky
Leoodpovědět 
 Re: webove stranky11:05:01 04.01.2005
V diskuzi o tyden spatky
odpovědět 
  Re: webove stranky12:37:33 05.01.2005
diky za radu, ale bohuzel se mi to v diskuzi nepodarilo najit
Leoodpovědět 
   Re: webove stranky10:50:48 06.01.2005
http:// www.lezec.cz/diskuse.php?ckat=&lim=50&key=18113

No a nejake info se daji vyhledat pres google.com

Pokud zadas weather a Rudolfshutte, nebo Sonnblick.
To mas hned vedle
Joseodpovědět 

 je to za jedna18:52:31 04.01.2005
Úžasně autentické a při tom nezlehčované v krizových částech tůry. Má to spád a čtenář se nervuje se zapadajícím sluncem. Člověk cítí únavu i zimu a v duchu tlačí Jardu i Kleboně a drží jim palce. Postup na hřebenu může být ošidný, konce to stále nemá a čas letí úměrně s postupující únavou. Asi se nic nejí a nepije, zdržuje to, makáme přece. Ve třech by to určitě bylo na bivak.
Gratuluji k tůře i k perfektnímu článku.
Bart starší
Bárt staršíodpovědět 

 Tak to je krasa20:54:36 06.01.2005
No je to uplne nadherny...skoro brecim pac tohle bych chtel taky zazit...faqt se tesim az se mi taky takhle postesti...na kolik penizek to tak prijde a kde se daji sehnat information???
Pecaodpovědět 
 Re: Tak to je krasa10:25:04 07.01.2005
No moc pěkný.ouplně bambulatý.taky se snad něco takovýho poštěstí.mlask.
Ládisodpovědět 

 Pašáci!!!!!15:20:44 09.01.2005
Nazdárek borci, hóóóóóóódně dobrej počin!!!!!Respekt!A Kleboň dobře básnický střevo, fakt že jo!Dlouho jsem nic tak pěkně napsanýho na Lezci.cz nečetl!!!Fakt smekam!Čus a držte se!
Fidoodpovědět 

 Paráda!07:34:46 11.01.2005
Kluci, fakt nádhera!!!! Přeji mnoho dalších úspěchů!!
Mikčaodpovědět 

 super clanek22:14:26 12.01.2005
jaaa chci takyyy, muzu zatiim jenom zaavidet :(
tomodpovědět 

 tak sme si to zopakovali11:59:56 14.01.2005
aj my sme si to teda dali minulý víkend. foto je tu: http://www.ivafilova.host.sk/Grossglockner%20-%20NW%20Grat.htm.
alebo najdes pod hlavnou strankou www.ivafilova.host.sk
ivaodpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu

MFOF

 Foto dne:
Sektor U jeskyně
Mnich, 9-
 Databáze cest:
Všechny cesty (139635)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Erademaggio 8a Siracusa
Via Di Cristian 7b Siracusa
Výlezová Spára 6A+ Rozsocha (Sedmihoří)
Intensitos 8B Moravský Kras
Nunavut 8C Moravský Kras
Nově komentované:
Asaltinbankis L1 7b+ Santa Linya
Gato Lerdo 7b+ Siurana
Gato Lerdo 7b+ Siurana
Airline L1 7b+ Santa Linya
Falešný Ráj 9 Roviště

 Nově v diskusi:
Re: 84kg a 8a | Re: 84kg a 8a | Re: 84kg a 8a | Re: istenie tazkeho lahkym | Re: 84kg a 8a | Re: 84kg a 8a | Re: istenie tazkeho lahkym | Re: 84kg a 8a | Re: 84kg a 8a | Re: 84kg a 8a |

 Nové komentáře:
Re: Mammut | Re: Smart | Re: Mammut | Re: Mammut | Re: Mammut | Re: titulek | Re: Mammut | Re: Současnost a minulost | Re: Mammut | Re: Mammut |

 Kde to vře:
Adam Ondra: Road to Tokyo # 38 (65)
Singing Rock Rama Test Tour (40)
Vítězové série BoulderDěti 2019 si zatrénují s Adamem Ondrou (28)
Nejasnosti nad olympijskou kvalifikací před závodem v Toulouse (24)
Startovka na olympijskou kvalifikaci v Toulouse zveřejněna: (24)
Lom Kobyla (22)
Ruzyňská liga - závody pro děti (12)
Vychází autorizovaná biografie: Adam Ondra - Lezec tělem i duší (9)
Jakob Schubert dává 3. přelez Perfecto Mundo 9b+ (8)
Rychlolezci z Brna pořádají sbírku na samonaviják (7)

 Nově v inzerci:
Sháním fajn muze | Prodám nové goratexové boty Lowa Vantage GTX Mid Ws vel. 7,5 UK | Koupím lezecký průvodce Malta | Statické lano - Singing Rock STATIC 11.0 | materiál na lezení | The North Face Thermobal hoodie W | Sedák Singing Rock - Pearl Coral, dámský, velikost L, nový | Arcteryx kšiltovka | Deuter Aircontact Pro 60+15 | Statická a dynamická lana |

 Anketa:
Zamýšlíte se při lezení/jištění nad zodpovědností před zákonem?
 neřeším to 
 203 
 stará se hlavně, kdo leze 
 76 
 50:50 zodpovědnost 
 120 
 stará se hlavně, kdo jistí 
 79 
 nestarám se, jsem pojištěný 
 87 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.