Adam Ondra skončil dnes 8. ve finále lezení na obtížnost na mistrovství světa ve švýcarském Bernu. Vyhrál Rakušan Jakob Schubert, 2. byl Japonec Sorato Anraku, 3. Němec Alexander Megos. Předtím v semifinále skončil Martin Stráník na děleném 19. místě. V ženách vyhrála finále lezení na obtížnost Japonka Ai Mori, 2. byla Slovinka Janja Garnbret, 3. Korejka Chaehyun Seo.
Adam nám po finále poskytl audio s ohlasem na závod. Vyjadřuje v něm zklamání z nezdaru, vysvětluje, kde udělal chybu, a to, že nyní si musí vyčistit hlavu pro příští týden, aby dobře zalezl v kombinaci, která začíná ve středu:
Adam Ondra postoupil dnes do večerního finále lezení na obtížnost na mistrovství světa ve švýcarském Bernu, a to z 2. pozice v semifinále. Martin Stráník v semifinále skončil na děleném 19. místě.
Adama přelezl jen Brit Toby Roberts. Rakušan Jakob Schubert byl v semifinále 3. V ženách nejlépe zalezla Japonka Ai Mori, Slovinka Janja Garnbret byla 2., Američanka Brooke Raboutou 3.
Finále začíná v 18:30.
Průběžné výsledky dnešního lezení na obtížnost jsou zde:
"Těžké semifinálové kolo ... Brutálně boulderová, velmi zákeřná cesta vyžadující velice riskantní styl lezení. Tohle fakt nebyla cesta, kterou byste chtěli lézt v semifinále mistrovství světa. Ale zvládl jsem to, měl jsem štěstí a postoupil do večerního finále," napsal Adam po semifinále na Facebook. Viz:
Na mistrovství světa ve sportovním lezení ve švýcarském Bernu je dnes na programu semifinále a pak finále lezení na obtížnost mužů i žen. Do obtížnostního semifinále se od nás probojovali Adam Ondra a Martin Stráník.
Časový harmonogram pro dnešek:
10:00 – 12:30 Ženy a muži obtížnost semifinále
18:30 – 20:30 Ženy a muži obtížnost finále
Průběžné výsledky dnešního lezení na obtížnost by měly být zde:
Moc pekny. Udelal jsem takovej experiment. Zkusim se vymezit proti nejapnemu pouziti odkazu na koncentrak. Schvalne co to udela.
Varianta 1- budu narcen z politicke korektnosti a vynadaj mi do eurohujeru a volicu petikolky.
Optimisticka varianta- no treba se rozvine civilizovana diskuse (v mezich moznosti Lezce) o vhodnosti nebo nevhodnosti toho odkazu.
No a nebo nastane chaoticka ale velmi vasniva reakce internetovejch bojovniku, s maximalnim vyuzitim vulgarit a urazek, & s tim ze puvodni bod (Dachau) bude zapomenut jeste pred vykopem.
No hadejte mile deti jak to dopadlo?
Tohle neni fotbal, nebo tenis, kde spicka dostane smlouvu se sesti-sedmi nulama $, ale lezeni, kde je tech nul o dost min. A u toho se musi clovek hodne otacet, aby byl porad videt a mel dostatek sponzoru, kteri ho budou chtit platit (zivit). Ty stovky videi jsou proste cena za to, ze se zivi lezenim profesionalne. Bez publicity to nejde.
Promiň, ale píšeš nesmysly. Adam odzavodil o stovky závodu víc, než ty 16-ti letý kluci, který ty vrata nechytli. Tohle byl prostě blackout, takovej, kterej nikdo z nás u Adama nikdy neviděl, max když si tenkrát blbě peocvakl asi druhou expresku...
Nechte Klofáče už napokoji, Adam už vzhledem k věku nepodrtí vše na co sáhne. V závodním lezení se derou mladší konkurenti. Buďme rádi, že má odvahu jít s kůží na trh, i když ví, že už trochu zaostává. Až do toho hodí vidle, tak kdo bude?
Tak určitě nebude nikdo koho by trénoval Klofáč protože ten koment, že neúspěšný běžec trénuje lezce je úplně boží. Za klofiho Adam nabral 7kg a piča jak můžeš lézt že 7 kg batohem proti Schubertovi na lištách...to je prostě problém. Adam napsal na instagram něco ve smyslu že prohrál bitvu,ale že válka pokračuje, podle mě v kombinaci nemá nejmenší šanci, škoda že tomu zase obětoval celou sezónu, kdyby si radši pěkně zalezl venku ...
Jako osobní trenér Adama - je to jen a jen věc Adama. On asi cítí, že mu to něco dává.
Ale jeho pozice jako šéftrenéra vzhledem k výsledkům repre... Z chlapů se zlepšil snad jen Martin Stráník. Holky tápů zcela.
Ze začátku zafungoval "efekt nového trenéra", ale pak už nic.
Tak nějak si nemyslím, že by v tomto konkrétním případě mělo v praxi fungovat něco jako "efekt nového trenéra". To je možno očekávat spíše tehdy, pokud je nový trenér povolán k vytažení svěřence z dlouhodobých s*ček (což nebyl Adamův případ). Pak jde výkonnost většinou zpočátku trošku dolů, než se podaří věci vzájemně naladit.
Nechci se Klofáče zastávat, jsem ten, co ho tu nedávno kritizoval. Ale nekritizoval jsem ho jako člověka, ale jako zástupce systému a ČHS. I kdyby Klofáč byl ten nejgeniálnější trenér lezení na světě, tak co asi tak v ČHS zmůže?? Nic. V první řadě musíš mít koho trénovat. A když už máš, musí mít podmínky srovnatelné se světem, když chce jezdit do světa. Mrázkova doba, kdy na MS stačilo kroužení na bouldrovce, je dávno pryč. A ČHS v tomto zaspal, ujel mu vlak, svaz v přípravě není schopen držet krok s konkurencí. Snahu má, ale v reále je to spíše parodie, než efektivní řešení. Pokud ČHS chce schopné závodníky, musí změnit přístup a z účasti v repre za odměnu musí přejít na výkonnostní hodnocení. Máme jednu z největších reprezentací, větší, než Slovinsko, Německo, Rakousko... ale efektivita je mizerná. Dokud bude reprezentace jako agentura na zážitky za odměnu (tedy za to, že někdo vůbec leze a přijde na české závody), místo toho, aby reprezentace bylo zázemí pro elitní lezce se zájmem opravdu reprezentovat, stav se nezmění. A Klofáč za to nemůže, snaží se, ale, jak se říká, z hovna bič neupleteš, a když náhodou upleteš, nezapráskáš. I když jsme si s Klofáčem asi do oka moc nepadli, poradit bych si od Klofáče trenéra nechal, z odborného hlediska nic proti. A Klofáč jako šéftrenér? I když zde mám výhrady, je to možná spíše způsobeno tím, že je zasazen do nějakého rámce a systému a moc možností, jak to změnit, nemá. Řešení by bylo, okamžitě zrušit celou repre, vyhodit většinu lidí, co se na současném chodu podílí (ne pro neschopnost, ale buď jsou zbyteční, nebo mají jinou orientaci v poměru kvalita/kvantita), a na jaře sestavit repre novou, o pár lidech, založit sekci pro práci talenty, opět mnohem užší, a začít to dělat tak, aby to odpovídalo přípravě ve světě. Ale na to Klofáčovi nedají ani pravomoc, ani peníze, takže bych si tipl, že vše pojede dál, tak jak to jede, tedy dle špatně přeloženého L’important dans la vie ce n’est point le triomphe, mais le combat, l’essentiel ce n’est pas d’avoir vaincu mais de s’être bien battu, který lúzři překládají jako "Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se", místo "Není důležité vyhrát, ale bojovat o vítězství".
Možná by to kroužení na bouldrovce stačilo (určitě nejen to), ale kdo z dnešní repre předvádí Mrázovo nasazení? Ten borec prostě chtěl a dával tomu hodně.
A co by podle tebe měl dělat? Není to správně, ale... souvisí to s tím přístupem a podmínkami, o kterých jsem psal. Představ si, že máš v repre svěřence z Prahy, Ostravy a Brna. A máš je trénovat, jako šéftrenér bys měl být zodpovědný za jejich přípravu. Trénink by měl zahrnovat několik oblastí a oborů, ideálně pokaždé se sparingem nebo odborným dohledem a to pravidelně několikrát týdně. Jak to chceš udělat a zabezpečit? Můžeš svěřencům napsat program, třeba i dobrý, ale není v tvých silách se s nimi vidět častěji, než jednou za 14 dní až měsíc. Takže jim napíšeš něco z lezení, něco z posilování, ale to je vše. A málokdo to pak umí do praxe převést bez chyb a dělat vše technicky správně. A k tomu si přidej malou motivaci, protože repre má většina jistou a stačí jim účast v repre, výsledky už nepotřebují (repre je cíl, ne prostředek k vyšším cílům), a máš přesně to, co tu máme. Stačí pár minut se dívat na závodech a přesně vidíš, co má kdo za problém, jak trénuje a co potřebuje. Často jen žasnu, že trenér a rodiče něco takového dopustí, dotyčný třeba leze na české poměry dobře, ale jinak všechno špatně. Špatné držení těla, technika, nefunkční hluboký stabilizační systém, nezvládnutá psychika... Ale dá se s tím něco dělat? Každodenní prací pod dohledem profíků ano. S programem v ruce a pseudosoustředěním jednou za měsíc ne. Minimálně by bylo potřeba zintenzivnit společná setkání a zregulovat počet účastníků, aby to nebylo společná zábavná akce, ale aby se trenér opravdu mohl věnovat každému individuálně, aby se dělaly rozbory, aby všichni účastnili rozborů a to včetně těch, kdo se závodníky trénují v týdnu. Pokud nic z tohoto nemáš, automaticky to sklouzne k individuálnímu lezení pod potřebným limitem a nevhodnému přeposilování. Ovšem opět je to produkt systému, ne šéftrenéra.
To je mimo mísu, tam jde prostě o to že neúspěšný běžec nemůže trénovat lezce, protože hlášky stylu " ještě mě napadlo chodit začátek Perfecta pořád dokola" a jiné perly z jeho výběru jsou úplně v piči on je prostě nefunkční a to je celé.
Tak to je celkem diskutabilní. Já si nemyslím, že by trenér musel sám v daném sportu dosahovat skvělých výsledků. A zejména pak šéftrenér. Šéftrenér by měl dohlížet na přípravu, koordinovat, sledovat trendy... Třeba u té kritizované Asie opět nešlo o kritiku Klofáče jako člověka nebo trenéra, ale šlo o kritiku šéftrenéra, který podle mě neměl dopustit, aby se závodníci a členové repre ocitli v tomto stavu a už vůbec je v tomto stavu neměl pustit na závody. Ok, můžou být k němu výhrady i jako k trenérovi, ale to je boj každého jednotlivce.
V každém případě opět narážíme na systém a ČHS - plné chápu tvoje výhrady a nemám nic proti. Ale na tom, že někdo v pozici koordinátora by být měl, se asi shodneme, nebo ne? A pokud ano, tak kde ho chceš vzít? Máš tip na nějakého úspěšného lezce, který by byl ochoten šéftrenéra dělat a vzít na sebe celou organizaci repre? V současném systému, za současných podmínek? Co je příčin a co následek? Tak, jak to ČHS má nastavené, to moc změnit nejde. S nikým. Chtěl bys na soustředění fundovanou radu a opravdovou pomoc a ne jen jakýsi tip ve stylu zkus toto? Není problém, ale nejdříve musíš mít čas udělat pořádný rozbor, lezce sledovat, natočit, vysvětlit mu, proč se co děje a co dělá špatně, zkusit s ním nápravu... pak to sledovat, vyhodnocovat, dělat korekce nebo neúspěšný program včas změnit. Je to v tomto rozsahu repre a při tomto zájmu reprošů realizovatelné?
Sám se s tímto setkávám a mohu ti napsat, že není. Často za mnou někdo přijde s tím, že mu něco nejde nebo že potřebuje s něčím konkrétním pomoci. Fajn, kouknu na něj, chvíli ho sleduji a pak mu řeknu nějakou obecnou radu, která ani nebude tak úplně vhodná, protože na to, aby to dotyčný opravdu vyřešil, by musel rok pracovat z fyzioterapeutem a kondičním trenérem. Slabý střed těla, neudrží lopatky, špatné pohybové vzorce, malé rozsahy a nízká pohyblivost. Jak chceš tomuto lezci radit? To nejde. Jenže máš to fyzio k dispozici? Dlouhodobá péče, 2x týdně, litr za návštěvu. To samé další oblasti. Vím o hromadě reprošů, kteří by tohle potřebovali, protože nemají základy, ale nevím o nikom, kdo by to opravdu dělal, protože to nezaplatí, je na to potřeba obrovské množství času a fakt hodně peněz. Takže co chceš dělat? Jak to chceš řešit? Třeba už lidem dojde, co myslím tím systémem, péčí a zázemím. ČHS v současném systému jede na kvantitu, výsledky nejsou potřeba, a spoléhá na to, že pokud někdo chce opravdu závodit, tak si vše zajistí a zaplatí sám. To, jak je ČHS financovaný, opravdu dobré závodníky nepotřebuje. Nevím, jak jsou nastavené dotace a příjmy, ale obecně to vypadá tak, že z hlediska svazu je lepší na závody vyrazit s patnácti podprůměrnými, kteří si zaplatí vše sami, než tam vzít jednoho schopného, kterému pak budeš muset zaplatit cestu a pobyt. Repre vykazuje činnost, sem tam se někomu uspět povede, svaz to nic nestojí, a pokud někdo chce opravdu mít výsledky, tak si musí přípravu zajistit sám na své náklady. Co v tomto má šéftrenér dělat? Co bys dělal ty, kdybys byl šéfem repre, kde 3/4 členů vůbec nemají být, protože nemají výkonnost a perspektivu, a zbytek sice má snahu, ale už ne možnosti?
Jo, přesně. Jenže co pak s repre, když už ji svaz chce? Myslím, že kritizovat osobu jednotlivce v tomto ČHS soustrojí není úplně fér. Špatný je systém a přístup k závodníkům, zbytek se s tím už jen veze a pokud tam někdo schopný přeci jen je, musí a může jednat pouze v rámci nastavených možností a limitů :-(
Registrace
Metodika
lezec.cz
Adam Ondra skončil dnes 8. ve finále lezení na obtížnost na mistrovství světa ve švýcarském Bernu. Vyhrál Rakušan Jakob Schubert, 2. byl Japonec Sorato Anraku, 3. Němec Alexander Megos. Předtím v semifinále skončil Martin Stráník na děleném 19. místě. V ženách vyhrála finále lezení na obtížnost Japonka Ai Mori, 2. byla Slovinka Janja Garnbret, 3. Korejka Chaehyun Seo.
Plně je respektuji