Rakousko: nové vícedélky na Diesbachwand a v Bad Gastein
Do Rakouska jezdíme docela často, je to blízko a skály nej kvality. Kdekoli jsem, tak pokukuju, co kde by šlo udělat, jak kvalitní jsou cesty v té oblasti, klasifikace, materiál, zkrátka vše, a to mi pomáhá se zlepšovat v tom, co mám tak rád.
Často mě až překvapí, a to už jsem viděl hodně. Vykopané skály z hlíny ve svahu, naboltované zpevňující zdi, kus skály k jezeru, kde je třeba jen 10 cest a oni udělají ferratu k vodě a dole molo. Zkrátka všude to má jednu společnou věc, blízko nýty, či borháky, pod skálou neuvěřitelně upraveno, tabule s cestama. Skála vyčištěná k dokonalosti.
Takže motivace něco v Rakousku naboltovat určitě je. A k tomu poděkují. Jak říkají: Naboltovat cestu umí hodně lidí, ale vyčistit ji důkladně a trefit optimální směr, to je jiná.
Problém je najít směr pro lehčí cesty. A to se teď povedlo, a o tom bych rád tady napsal:-)
Před více jak rokem jsem měl těžký úraz, zlámal jsem si obě nohy, tak chvilku trvalo, než jsme mohli někam vyrazit. Na podzim touto dobou jsme to zkusili, museli jsme najít oblast s lehčími cestami a ne zas tak daleko. Výběr byl Untere Diesbachwand. Cca hodinku do kopce, já to šel s hůlkama bez batohu určitě dýl:-) a pak 100m lezení okolo 6a. Když jsme se vraceli, já už mohl jen stěží couvat, popředu to nešlo, tak bylo hodně času se i pokukovat po nových směrech a tam jsem to uviděl:-)
Další zájezd už byl s vrtačkou a první 2 délky jsem byl schopen i s těma nohama navrtat. Radost veliká, skála místy s trávou ve spodní části, ale kvalita výborná. Zase jsem šel dolů pozpátku, večer klasická zimnice z únavy a prášky na bolest. Ty jsem bral víc jak 6 měsíců téměř denně. Takže název cesty jasný 🙂 AULIN
Vrátili jsme se na jaře v lepší formě:-)) a navrtali za 2 dny dalších x délek, a co se nestalo, spadla mi HILTI vrtačka, díky přecvakávání jsem zapomněl, že ji nemám na sobě a jak jsem ji pustil, pokračovala pádem z 200 m na zem 😞 , takže konec.
Další zájezd s novou vrtačkou ve stejném místě téměř se mi urvalo poutko na sedáku, ale tady už byla pojištěná, takže se jen zhoupla. Jen mi spadlo pár nýtů s expreskama, a to bylo klíčové, jak se ukázalo. Chybělo mi 6 nýtů do vršku. Takže dolů a zůstal projekt. Obtížnosti okolo 5-6b+ cca.
Další dny jsme věnovali nové jeskyni v Bad Gastein, kde jsme postupně za 2 zájezdy navrtali 5 cest od 6b-7a+. Super vytrvalostní, vždy suché a žula. Paráda :-)
Příští návštěvu v Diesbachwand jsme začali vrtat cestu vlevo a níž. S tím, že až budem nahoře, hodíme traverz a dovrtáme shora.
2 dny vrtané střídavě s útěkem před deštěm do jeskyně vpravo. Rychle to schne, takže dobrý, ale podmínky blbé. Asi ve 100 m jsme to museli ukončit.
Další zájezd byl v létě, navrtali jsme další 2 délky a déšť nás sundal dolů. Další den jsme dodělali tuto cestu do předposlední délky a nebyla už energie, tak dolů.
Vrátili jsme se teď při zpáteční cestě z Maltatalu, kde hlásili špatné počasí a za 6 hodin jsme to dovrtali a vyčistili až nahoru. Pak jsme našli vršek AULINU, dovrtali klíčovou délku, za mě úplná pohádka v převislé desce po sokolech a dírách cca 40 m a chybělo opravdu trošku. Obtížnost této délky okolo 7b. Slanění dolů, což vymyslet na těchto vysokých cestách není vždy lehké. Do auta a za 4,5 hodiny doma úplně na kaši. Cestu jsme nazvali PAIN IS MYTH a má 290 m a kromě jedné délky za 6b+ je vše lehčí. AULIN RP dáme příště.
P.S. už vím, kde tam bude další a ještě delší cesta;-)
Je to prostě Honzo vyšší dívčí. Nejde jen o vrtání, ale o všechno to vyvážené okolo, jak píšeš. Jen pozor na závistivce, strhne se ještě mela.
Gratuluji oběma, krásný, a jen ta dál.
Díky za lehké cesty pro nás hovnolezce :) Chci se zeptat (spíše jen teoreticky), jsou někde pravidla pro vrtání nových cest v Rakousku (liší se to i podle spolkové země?) a Itálii, nebo prostě pokud je to mimo NP, tak se vrtá takhle punkově? (článek nezmiňuje žádné šprechtění se správcem oblasti...)
Na Sardínii to nejdříve šlo skoro všude, teď už jedině s povolením, když to je nový útes, skála. Tam, kde se už vrtá, tam se ptát nemusíš, kromě výjimečných situací. Velmi tam hlídají kvalitu použitého materiálu a cest. V Rakousku vrtám také jen tam, kde jsou už cesty navrtané. Prý na to mám talent vidět ty směry:-) Plus komunikují s místními. Znají mé jméno také díky Loferu, kde jsem vyboltoval odně cest, takže to mám lehčí.
I ja Te beru a obdivuji Tvuj entuziasmus a vykonnost a k tomu jeste ted po uraze...ale prosim,jeste loni jsi mi radil s vyletem Sardosku a tam jsem pak take byl a psal jsi o cestach zde co prubezne delas a tak a tedy mohu vedet co se Ti stalo a jak jsi to zvladnul? Sam ted po uraze a operaci nelezu a jsem trosku v obavach co bude.
Během vteřiny se ti může změnit život. Chyba a následek kotník téměř amputovány a zlomená na 3 krát stehenní kost na druhé noze. Bolest je mýtus říkám často, ale tady...Nej boj byl z hlavou, riziko, že nebudu chodit jsem si ale nikdy nepřipustil. Probrečel jsem mraky dní, upřímně, byl jsem zamilovaný ,šťastný, silný, prace a chtěl jsem to zpět za každou cenu. A povedlo se, doktor říká, že jsem já Volverin, ale já říkám, vše je v hlavě. Když jsem se po roce vrátil na Sardínii a normálně jsem chodil, místní nevěřili. Mysleli si, že už jedině vozík. Teď, po 16 měsících jsem silný jako předtím, někdy i víc, když je den a zůstalo mi jen pár želez v nohách. Ale to nevadí, funguju. Ty si hlavně věř , představuj si a poslouchej tělo, to ti napoví nejvíc. Vše je pak jen čas ..
Když jsme vrtali Utollo, tak si na nás stěžovali, že prý kazíme morálku místním. Jeli jsme 10 dní denně od svítání do tmy. A stihli jsme to :-)) V jedné části bylo hooodně čištění a jeden balvan spadl až na cestu, velký, je tam pořád v zatáčce, macek:-)
Ahoj Honzo, jednou jsme se spolu potkali osobně na Koupáku, a to jsem ještě netušil, že mě vítr života zanese do Gasteinu. A teď koukám, že tady děláš cesty. Já tu už pět let mám horskou chalupu Marienstein v Anlauftalu v Böcksteinu (hned u Mordoru) a moc rád bych tady v okolí otevřel novou lezeckou oblast. Máme tu na nádraží skálu na vícedélky jako dělanou a přes údolí vše od ploten po jeskyně v parádní netknuté žule. Pracuji na tom, aby se to poladilo s místníni a majiteli pozemků. Výhledově vás rád gratis ubytuju, když tady něco navrtáte. Díky. Janek
Cast s padajici vrtackou kuli precvakavnia a nyty ze sedaku rozsekala... :) .. moc diky:) jsem rad ze i mistr tesar nekdy utne. Pohled me, blbyho lachtana, dolu za padajicim vercajkem... no jsem rad ze i mistr tesar nekdy utne.
Typicky Kares - vety sice nedavaji smysl ale je jich hodne.
Mit potrebu se zviditelnovat je bezne ale vysledky byvaji obvykle lepsi kdyz dotycny napred ovladne gramatiku alespon toho jazyka ve kterem pojmenovava cesty.
Ano, i to je cesta, hodnotit lidi podle syntaxe a gramatiky, nebo podle auta, které řídí, domu, ve kterém bydlí anebo hadrů, do kterých se oblíkají...
A pak jsou ti druzí, co nazírají na lidi podle jejich skutků, ale i vět, co vypouští do éteru. Každý podle svého (gusta).
Nejdřív jsem měl za to, že je název cesty od nějakýho ultramaratonce. Cesta vypadá lákavě. Na konci průvodce Salzburgerlandu 1 je Gasteiner Tal, Himmelwand, to bude někde poblíž, ale cesty jsou spíš od 7 nahoru. Pěkný report z výroby cesty, zvlášť v takovém rozpoložení. Tak ať to jde brzy bez roubíku do úst.
I když tuhle boltovací manii nesdílím a osobně jsem spíš radši za chvíle ve skálách tak jak je pánbů stvořil, bez železa a kartáče, tak pokud někam vyjedu na sportovky a budu chtít mít jistotu že je jištění ok, budu rád když jako autora uvidím karešáka. Jen doufám, že nám nechá nějakej skanzen bez železa;)
Staci zajet za hranice do Bavorska do narodniho parku Berchtesgaden. Tam sice vynytovane cesty jsou, ale Huberovci si -- aby jim softmoveri prestali slapat do zeli -- prosadili do pravidel lezeni v narodnim parku zakaz delani novych vynytovanych cest.
Prosím Lenko o odkaz, kde se dočtu, že a jak si Huberovci něco prosadili v NP, to totiž není tak jednoduchý si tam něco prosadit, tak bych chtěl vědět, jak na to. Díky
Taky by mě teoreticky zajímalo, jaká tam jsou pravidla pro dělání cest, jentak pro porovnání s tím, co znám u nás.
Ale prosadit si do návštěvního pořádku parku zákaz osazování trvalého jištění je snadné. Park obvykle nechce lezení vůbec, takže stačí to poradit někomu důležitému z parku a nové vyhlášení pravidel parku je na cestě...
Registrace
Metodika
lezec.cz
Do Rakouska jezdíme docela často, je to blízko a skály nej kvality. Kdekoli jsem, tak pokukuju, co kde by šlo udělat, jak kvalitní jsou cesty v té oblasti, klasifikace, materiál, zkrátka vše, a to mi pomáhá se zlepšovat v tom, co mám tak rád.
Plně je respektuji